* LN Za první pololetí jste dosáhli zisku 21 milionů korun. Jaké čekáte výsledky za celý rok?
Nečekáme, že bychom měli na konci roku dvojnásobný hospodářský výsledek. Protože se tam promítnou i další účetní a jiné položky. Je také znát, že kurz dolaru se zhoupl obráceným směrem než v prvním pololetí. Takže některé kurzové zisky, které spadly do hospodářského výsledku v prvním pololetí, nyní nemáme, spíš naopak. Doufám, že ke konci roku se budeme pohybovat kolem 15-20 milionů.
* LN Jaký byl původní odhad na letošní rok?
Předpokládali jsme zisk někde kolem 15 milionů korun. V některých oblastech jsme předpokládali vyšší obrat, trh je ale ještě pořád ve fázi mírného útlumu.
* LN A jaký máte výhled na příští rok?
Nechtěl bych mluvit o konkrétních číslech, ale budeme se snažit držet stejných čísel jako letos. Myslím, že se nám podaří udržet stávající zákazníky, pravděpodobně i nabrat nějaké další, ale vidíme, že boj o klienta je skutečně dlouhodobou záležitostí.
* LN Které z bývalých závodů Karlovarského porcelánu nyní opět vyrábějí?
Vstoupili jsme do tohoto byznysu v dubnu 2009, kdy jsme využili možnost, že zkrachoval bývalý Karlovarský porcelán. V první fázi výběrového řízení na prodej Karlovarského porcelánu jsme koupili závody v Nové Roli, Klášterci nad Ohří, Thun Studio Lesov a sítotisk ve Staré Roli. Z jiného konkurzu se nám později podařilo dokoupit závod Concordie. V květnu 2009 jsme začali realizovat první zakázky a zaměstnávali jsme kolem stovky lidí. Dnes jich máme již téměř sedm set.
* LN Kolik jste zaplatili za čtyři závody bývalého Karlovarského porcelánu?
Celková investice byla kolem stovky milionů korun.
* LN Proč jste vstoupili do tohoto segmentu?
Líbilo se nám, že je to tradiční výroba v regionu, navíc pro nás na dosud neoraném poli, tedy věnovat se výrobě a distribuci tradičního výrobku. Věnovali jsme se od developmentu až po restrukturalizaci firem, a právě ta nám zapadla do konceptu obnovení porcelánky.
* LN Co byly největší problémy při rozjezdu výroby a obnovení vztahů s dodavateli?
Problémy byly jak na straně vstupů, tak i výstupů. Zásadní problém řešíme doteď, a to je získání trhů. Bývalá porcelánka byla v posledním roce těžkopádná v provádění některých zakázek, probíhalo konkurzní řízení a dodavatelé ani odběratelé neměli důvěru, že co si objednají, tak jim bude dodáno. Takže jedním z klíčových bodů bylo obnovení důvěry zákazníků a vyjednání dobrých podmínek s dodavateli. Ale to bylo velmi složité, protože jsme zůstali na stejné adrese jako bývalý KP a někteří dodavatelé nechtěli vnímat, že jsme nový subjekt, který startuje od nuly. V podstatě nejjednodušší bylo začít vyrábět.
* LN Problém s dodavateli se již podařilo vyřešit?
Posunuli jsme se dál, jednali jsme s dodavateli ohledně cenových podmínek i termínů splatnosti faktur, ale chtěl bych, abychom byli ještě dál. Na druhou stranu stále hledáme nové obchodní vztahy. Zlepšili jsme ceny dodávek energií, ale trvale řešíme problém s dodavateli našich klíčových surovin, kde cítím, že důvěra ještě není stoprocentní.
* LN Nemohli jste hledat zcela nové dodavatele, kteří by neměli špatné zkušenosti s KP?
To se povedlo v několika komoditách. Ale ne vždy je to možné, protože některé suroviny jsou hodně specifické, jako třeba granulát, kde není v podstatě mezi dodavateli moc na výběr.
* LN Museli jste investovat i do modernizace technologií?
Díky tomu, že KP téměř do poslední chvíle vyráběl, byly výrobní stroje v dobrém technickém stavu. Většina strojů není starších než deset let, dalo se tedy okamžitě navázat. Ale například v Klášterci nad Ohří byly zastaralé průběžné pece, které měly obrovskou spotřebu plynu, běžely 24 hodin denně. Proto jsme investovali do nových pecí, kde na úspoře plynu je návratnost v řádu jednotek let.
* LN Jak velké byly tyhle investice?
Investice v loňském roce do technologií byly za 28 milionů korun.
* LN Jak velký problém pro vás představuje růst cen energií?
Určitě to nedokážeme úplně vyrovnat úsporami v energiích a bude to na nás mít dopad. Znamená to pro nás nárůst celoročních nákladů v řádu jednotek až desítek milionů. A to jsou peníze, které se ze dne na den ušetřit nedají. Budeme muset omezovat i některé další náklady, což je velmi nepříjemné.
* LN V jakých dalších oblastech jste hledali úspory kromě výdajů na energie?
Snažili jsme se optimalizovat výrobní proces jako takový. To znamená, aby si jednotlivé závody nevyráběly některé věci dráž, než to umí jejich partnerský závod. Chceme dělat konkrétní část výroby tam, kde je to nejlevnější.
* Spustili jste ve výrobě inovace, nebo jste navázali na původní výrobní linii?
Při startu výroby jsme šli cestou obnovení klasických tvarů a dekorů. Pro nás znamená každá novinka investiční náklady s nejistým výsledkem, protože je téměř nemožné odhadnout, jaký dekor bude úspěšný. Takže v první fázi jsme se soustředili na výrobu a prodej tradičních dekorů, v letošním roce jsme už zkusili inovace alespoň v případě nových dekorů. Ale vždy je to trochu střelba od boku. Letos se nám novým chalupářským dekorem „Modré třešně“ povedlo trefit.
* LN Chystáte něco na příští rok?
Určitě, ale nyní ještě neumím říct co. Určitě nám zůstane v portfoliu klíčovou částí výroba tradičních dekorů. A vedle toho budeme hledat, kudy vede nová cesta. Snažíme se nabídnout i moderní tvary a dekory. Nový dekor není až tak vysokou investicí, ale nedá se tušit výsledek. Někomu se to může líbit, někomu ne. Výrazně vyšší investicí je nový tvar, kdy se kompletně tvoří celá nová sada porcelánu, do téhle oblasti jsme zatím nesáhli, ale předpokládám, že brzy zkusíme i toto.
* LN Jak velké jsou náklady na uvedení nových dekorů a tvarů do výroby?
Co se týká dekoru, nějaké malby nebo potisku, jedná se o investiční náklady v řádu tisíců nebo desetitisíců korun. Vedle toho u nového tvaru, kde jsou potřeba nové lisovací prvky a někdy kompletní přestavby strojů, tam jsou milionové náklady.
* LN KP byl zaměřen hlavně na export. Jak je to u vás, zvětšili jste podíl odbytu v tuzemsku?
Zatím se ten poměr úplně nezměnil, dál pro nás export zůstává klíčový, jde na něj přes 70 procent naší výroby. Je to důležité, ale na druhou stranu chceme víc diverzifikovat naši výrobu mezi více pilířů. Okolo 50 procent exportu jde do zemí bývalého sovětského svazu, což je trh dolarový, takže na nás má velký vliv, jak na tom je dolar, a samozřejmě stabilita toho trhu je relativní. Musíme být připraveni, že může projít nějakou nečekanou vlnou. Proto se snažíme trochu víc získat i ostatní země a chceme víc oslovit český trh. Protože tady cítíme poměrně dobrý potenciál. Český zákazník je alespoň z velké části ochoten kupovat české výrobky a je také ochotný vnímat nejenom nízkou cenu, ale i kvalitu.
* LN Snažíte se proniknout i na jiné trhy, například na Blízkém východě?
Snažíme se obsáhnout celý evropský trh. Na některých trzích je to snazší, jinde složitější. Velkou konkurencí je pro nás tradiční rakouský, německý porcelán, takže tam je boj o něco tužší.
* LNA v jakých dalších zemích vidíte potenciál, kam byste se chtěli výhledově dostat?
Především je to Švédsko, Itálie, Francie, Německo. Ty pro nás zůstávají dál cílovými trhy, ale určitě bychom tam chtěli zvětšit objem dodávek.
* LN Na co se chcete zaměřit dál ve vaší výrobě? Vidíte větší potenciál v dodávkách do gastronomických zařízení, pro domácnosti, nebo v luxusním zboží?
Chtěli bychom výrobkové portfolio rozložit přiměřeně rovným dílem mezi jednotlivé výrobkové řady. Určitě chceme posílit divizi gastroporcelánu, výrobky, které jsou určeny do restaurací a hotelů. Tam je vyvinuta kompletně nová sada, která se ještě ani nedistribuovala a nebyla nijak zásadně uvedena na trh. A pak chceme podporovat také porcelán pro domácnosti. Samozřejmě zdobný porcelán s vysokou přidanou hodnotou a také vysokou cenou bude vždycky limitní v počtu koncových klientů, pro které bude zajímavý.
* LN Zmínil jste, že Češi jsou vnímaví k tuzemským výrobkům, neobáváte se ale levné konkurence z Asie?
S cenou nejsme schopni a ani ochotni konkurovat asijské konkurenci, tam je samozřejmě velký rozdíl v ceně práce a nejzásadnější rozdíl je v kvalitě. Chceme zaujmout spíš tím, že naše výrobky mají trvalou hodnotu a tomu odpovídající rozumnou cenu.
* LN Chystáte i marketingovou podporu vaší značky v Česku?
Určitě, ale nebude nijak masivní. Předvánoční období je porcelánová sezona a my se budeme snažit přijít na trh s tím, že tady Thun je a že nabízí kvalitní porcelán, při propagaci asi využijeme naše tradiční výrobky. Chceme dostat naši značku blíž k zákazníkům.
* LN Od léta prodáváte i přes internet. Jak se vám to osvědčilo? Jaký máte cíl?
E-shop jsme otevřeli začátkem srpna. A je pro nás pozitivním překvapením, čekali jsme nižší prodeje. Brali jsme to spíš jako doplněk, protože primárně dodáváme velkoobchodům. Nyní ale uvažujeme, že bychom e-shop otevřeli i pro nejbližší zahraničí, protože zatím je podporovaný jen pro Česko a Slovensko. Je to jen otázka kalkulace dopravních nákladů do nějakých vzdálenějších destinací.
S cenou nejsme schopni a ani ochotni konkurovat asijské výrobě, tam je samozřejmě velký rozdíl v ceně práce a nejzásadnější rozdíl je v kvalitě
***
KOUZLO PORCELÁNU
Michal Bíman (39), generální ředitel firmy Thun 1794, která před rokem koupila závody zkrachovalého Karlovarského porcelánu. Firma dosáhla v prvním pololetí zisku 21 milionů korun. Michal Bíman pracoval na různých pozicích v koncernu Škoda Plzeň, od roku 2003 vede společnost AP Trust. Mezi jeho koníčky patří golf, horská kola, volejbal.
Posunuli jsme se dál, jednali jsme s dodavateli ohledně cenových podmínek i splatnosti faktur, ale chtěl bych, abychom byli ještě dál. Zlepšili jsme ceny dodávek energií, ale trvale řešíme problém s dodavateli klíčových surovin, kde cítím, že důvěra ještě není stoprocentní.
