Carol Greiderová, Elizabeth Blackburnová a Jack Szostak byli oceněni za popis mechanismu stárnutí buněk
STOCKHOLM/PRAHA Na Štědrý den roku 1984 letošní laureáti Nobelovy ceny za medicínu asi jen tak nezapomenou. V ten den se v laboratoři týmu Elizabeth Blackburnové na Kalifornské univerzitě v Berkeley totiž „urodil“ výsledek, který završil celé roky práce. A své autory v prosinci dovede na stockholmské červené koberce.
Sváteční směnu měla tehdejší doktorandka Carol Greiderová. Při kontrole svého experimentu zjistila, že ve vzorku odebraném z kvasinek se skutečně nachází to, v co se svou vedoucí Blackburnovou doufali: neznámý enzym (bílkoviny, které katalyzují chemické přeměny v organismech).
Nová látka měla podle předpokladů sloužit buňkám jako elixír života. Další pokusy potvrdily, že dokáže prodloužit aktivní život buněk a zachránit je před zestárnutím (podrobnosti viz Proč rakovina nezestárne). Cíl dlouhé cesty Tým Elizabeth Blackburnové o Vánocích roku 1984 završil práci, která začala už v předchozím desetiletí. Své první výsledky Blackburnová prezentovala na vědecké konferenci v roce 1980 a hned padly na úrodnou půdu.
Její příspěvek zaujal bostonského biologa Jacka Szostaka. Slovo dalo slovo a tak vznikla jedna z nejplodnějších spoluprací v dějinách biologie. Z dílny této dvojice - po brzkém vědeckém „dozrání“ Carol Greiderové trojice - vyšla celá řada špičkových vědeckých studií, které posloužily jako základ práce odborných týmů z celého světa.
Všichni patří mezi jedno procento nejcitovanějších (nejvlivnějších) vědců v oboru molekulární biologie a genetiky. Také jsou nositeli řady vědeckých ocenění.
To se týká především Elizabeth Blackburnové, která je považována za doyena oboru (není to její první nominace na Nobelovu cenu). V roce 2007 se dostala na žebříček stovky nejvlivnějších lidí světa, který pravidelně sestavuje časopis Time. Sice obsadila až 68. místo, ale i to je pro molekulární bioložku ojedinělý výsledek.
Díky svým odborným kvalitám byla v roce 2001 jmenována do bioetické komise Bílého domu. V roce 2004 ovšem musela odejít kvůli kritice vědecké politiky prezidenta Bushe. Odvolání spustilo vlnu kritiky z vědeckých kruhů.
Laureáti (poprvé mezi nimi budou dvě ženy v jedné kategorii) si cenu převezmou na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu dne 10. prosince, ve výroční den úmrtí vynálezce a průmyslníka Alfreda Nobela. K ocenění patří finanční odměna 10 milionů švédských korun, tedy necelých 25 milionů korun.
