Zlepšení situace se odkládá.
PRAHA Česká republika dostala účet za to, jak „řeší“ romskou problematiku. Ten je 6,2 miliardy korun. Právě takové jsou roční ekonomické náklady, které má stát s nezaměstnanými Romy.
Ukázala to alespoň studie Světové banky. Podle té dochází k největším ekonomickým ztrátám hlavně kvůli nízké zaměstnanosti, ale i mnohem nižším platům, které mají Romové ve srovnání s českým průměrem. „Nižší mzdy a zaměstnanost se odráží v nižších daňových příjmech a ve vyšších výdajích na sociální dávky. To má za následek nižší odvody romských pracovníků do české ekonomiky,“ píše se ve studii, kterou mají LN k dispozici.
Důvody velkých výdajů, které má stát s Romy, mají společného jmenovatele: české školství. To prozatím neumí zajistit, aby se romské děti dostatečně vzdělávaly, po absolvování povinné školní docházky šly na další školy. A hlavně neabsolvovaly jen takzvané zvláštní školy.
„Osm z deseti Romů produktivního věku dosáhlo základního vzdělání. Z tohoto čtrnáct procent vyšlo ze zvláštní školy, což je specifickým rysem romské školní výuky v České republice již desetiletí,“ uvádí studie, která pracuje s údaji za rok 2008.
Od té doby se však situace v našem školství nezměnila. Naopak trend, podle kterého navštěvují bývalé zvláštní školy převážně romské děti, potvrdilo i ministerské sčítání. „Zatímco tyto nově nazývané praktické školy navštěvují dvě neromské děti ze sta, u romských dětí jich je třicet ze sta,“ popsala po sčítání tehdejší náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková s tím, že takové školy však mají sloužit výlučně dětem s lehkým mentálním postižením.
Absence vyhlášek Situaci na českých školách mohly zlepšit vyhlášky, na kterých ministerský odbor speciálního vzdělávání pracoval přes rok. Jejich vypracování bylo reakcí na rozhodnutí štrasburského soudu o tom, že školy u nás znevýhodňují romské děti. Vyhlášky třeba jasně uvádějí, že děti bez mentálního postižení se nesmí vzdělávat podle programů pro žáky s tímto handicapem. Jasně říkaly i to, jak má vypadat informovaný souhlas, bez kterého dítě nesmí být zařazeno do zvláštní školy.
Ministr školství Josef Dobeš (VV) je však nyní shodil ze stolu a nechává je přepracovat. Vyhlášky již přitom prošly vnitřním i vnějším připomínkovým řízením. „Chci si ověřit, jestli je možné poslat vyhlášky do legislativní rady vlády, ale ukazuje se, že to možné není,“ vysvětlil ministr. Podle jeho slov vyhlášky obsahují věci, které po nás Štrasburk nepožadoval. Další termín pro zpracování je duben příštího roku. To však není jediná věc, která inkluzi na školách brzdí. Od Dobešova nástupu se ani jednou nesešla skupina odborníků kvůli Národnímu akčnímu plánu inkluzivního vzdělávání, který v dubnu schválila vláda. „Je zapotřebí, aby se sešel tým, který má připravit obsah tohoto akčního plánu. To se zatím nestalo. Vše tedy stojí. A to je velký problém,“ reagoval ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
NELICHOTIVÁ STUDIE
* Podle Světové banky jsou roční finanční náklady ČR vynaložené na sociálně vyloučenou romskou komunitu 6,2 miliardy korun.
* Průměrná mzda zaměstnaných Romů nepřesahuje 42 procent průměrné mzdy v ekonomice.
Údaje z Průzkumu romské pracovní síly z roku 2008 ukazují, že hrubá průměrná mzda romských mužů je 12 330 korun, zatímco u ostatních českých mužů je 27 489 korun.
U romských žen je průměrná hrubá mzda 8020, u ostatních žen 20 684 korun.
* Studie Světové banky také ukazuje, že osm z deseti Romů produktivního věku dosáhlo jen základního vzdělání. Z toho 14 procent docházelo do zvláštních škol. Jen dva Romové z deseti mají nějaké odborné vzdělání či dokončenou střední školu.
