Úspěšný Čech žijící v Americe Petr Sís zveřejňuje svoje zápisky, úvahy i to, co jej obklopovalo v době, kdy mu bylo kolem dvaceti. Poté, co jeho knížka Zeď s podtitulem Jak jsem vyrůstal za železnou oponou pobrala nejednu literární cenu, vymysleli si její autor spolu s nakladatelem Joachimem Dvořákem z Labyrintu i doprovodnou výstavu a originální katalog. V nich grafik a ilustrátor, autor animovaných filmů a ctitel dobré muziky Petr Sís přibližuje zejména dobu na přelomu 60. a 70. let v Československu, tedy období, kdy se naděje prudce změnily v mrazivé normalizační přežívání. V detailech, náznacích i konkrétními indiciemi oživuje leccos, co současné mladé generaci může být už nepochopitelné. V těchto reáliích žili rodiče dnešních mladých, ti však naštěstí mohou ten dnes už vzdálený svět zkoumat s pobavením a úlevou.
Léto 1968: „Cenzura je zrušena. Můžeme mít dlouhé vlasy a nosit džíny. Spolužák Jaroslav Hutka se stal předsedou ve škole. Ředitel si stěžuje na anarchii. Náš školní časopis Hyde Park je zrušen.“ A potom strohé: „Půl milionu cizích vojáků. Pomoc ze Západu nepřichází. Všude jsou ruské tanky. Najednou je všemu konec.“ Kompas a rychlé nohy Nástěnky někdejšího dýdžeje a bohémského hocha z umělecké rodiny kopírují někdejší pouliční vitríny s agitačními hesly a materiály. Ty Sísovy vtipně kombinují oficiální a neoficiální zprávy, přidané exponáty pak naznačují realitu: hodinky, vlaječky, odznaky. Gustáv Husák hrdě řeční a u fotografie Waldemara Matušky se dočteme, že od srpna 1968 do listopadu 1989 emigrovalo čtvrt milionu lidí. „Utéct se dá přes hranice (potřebujete kompas a rychlé nohy), ale,čáru‘ střeží ve dne v noci... Nikdy nevíte, kdo vás sleduje nebo poslouchá,“ píše Sís. „Ani ve snu jsme netušili, že normalizace bude trvat tak dlouho.“
Výstava Vždy připraven / Diskotéka Petra Síse je volným pokračováním knihy Zeď aneb Jak jsem vyrůstal za železnou oponou (2007). Soustřeďuje Sísovy kresby, plakáty, novinové texty a ilustrace (býval jedním z prvních československých diskžokejů, psal a kreslil do hudebních časopisů, sbíral desky, chystal se do světa...). Je stejně hravá a nápaditá jako kniha, putuje Evropou. Po Mnichově, Vídni a Košicích zakotvila v Praze v sídle Českých center. Kromě jiného tu návštěvník může zhlédnout i animované filmy. Expozici a knihu doprovází nápaditě komponovaný a výtvarně bohatý katalog. Pražská výstava skončí 31. 5., poté ji uvidí v Bratislavě, Berlíně, Paříži, Bukurešti i v Tokiu.
