130 let

Vzniká první česká novostavba muzea

Česko

Kunsthistorik Roman Musil to má ze své kanceláře na plzeňské Pražské ulici nějakých sto metrů k parcele, kde má za pár let stát nová budova muzea umění. Zda bude opravdu stát, je zatím ve hvězdách, ale naděje má reálný základ. Šlo o závazek při kandidatuře na Evropské hlavní město kultury 2015.

* LN Kam se může jít podívat návštěvník Plzně na sbírky Západočeské galerie?

Bohužel nyní nikam. Jakousi malou variantu stálé expozice měla galerie v prostorách Západočeského muzea, kde od svého vzniku v roce 1954 provizorně sídlila do roku 1985 téměř třicet let. Teprve v roce 1972 galerie získala pro své výstavy Masné krámy, o tři roky později sousední budovu, kde je v současnosti depozitář. V roce 1997 byl pak galerii předán k užívání zrekonstruovaný dům v Pražské 13. Ve všech třech případech se však jedná o historické budovy se statusem kulturní památky, které jsou navíc prostorově velmi limitované. Jinými slovy, za současného stavu nemáme kam stálou expozici umístit.

* LN Co vlastně máte ve sbírkách?

Západočeská galerie spravuje umění od 14. století do současnosti v počtu asi deseti tisíc položek. Za mimořádně kvalitní lze považovat velmi ucelenou kolekci umění 19. a přelomu 19. a 20. století, výjimečná je sbírka české moderny, zvláště pak kubismu, sociálního umění meziválečné doby, umění 60. let, dobře jsou zastoupeni autoři západočeského regionu. Systematicky začínáme sbírat rovněž architekturu. Náš depozitář však doslova praská ve švech, a pokud se v této věci v nejbližších letech něco zásadního nestane, budeme muset řešit vážný problém, kam s uměleckými díly.

* LN Pokud vím, tak vaše galerie má připravený projekt na stavbu nové budovy? Budete stavět?

V závěru roku 2009 byla naším zřizovatelem Plzeňským krajem vyhlášená architektonická soutěž. Za nejlepší projekt byl jednohlasně označen návrh renomovaných brněnských architektů Tomáše Pilaře a Ladislava Kuby. Rok se pak pracovalo na projektu, který byl zároveň zařazený do konceptu kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2015. V současnosti očekáváme, že každou chvíli obdržíme na novostavbu galerie územní rozhodnutí a stavební povolení, což je nezbytné pro podání žádosti o dotaci do Regionálního operačního programu. To další je otázka financí, respektive zda se je zřizovateli podaří sehnat.

* LN Kolik by to mělo stát?

Podle architektů 705 milionů korun včetně DPH, tedy nikoliv 850 milionů korun, jak se v nedávné době bohužel několikrát mylně publikovalo.

* LN Kde by se měla nová budova nacházet?

V lokalitě U zvonu. Je to pozemek, který se nachází asi sto metrů pod Masnými krámy, na začátku Křižíkových sadů. Byl tam objekt, který padnul za oběť povodním v roce 2002, protože měl narušenou statiku. Pro novostavbu galerie by to bylo jedinečné místo, taková se už v centru Plzně nevyskytují. Je to v dosahu našich stávajících budov, je to pěkné a klidné místo, a navíc na trase se Západočeským muzeem, Muzeem loutek, Galerií města Plzně a Pivovarským muzeem. V Plzni by tak mohla vzniknout jakási obdoba vídeňské okružní třídy či kulturní čtvrti v Mnichově.

* LN Trochu by to asi zastínilo ten dosti obludný Dům kultury u Radbuzy.

No, svým významem určitě, jinak ale ne. Památkáři stanovili na novostavbu jasný výškový limit, který koresponduje s okolní zástavbou. Každopádně by se jednalo o kvalitní architekturu. Bylo by to patrně první k tomuto účelu postavené muzeum umění v Čechách. Všechny galerie i muzea umění, jež v posledních letech nově vznikly, totiž sídlí v prostorách bývalých středověkých klášterů, barokních a klasicistních paláců či v industriálních objektech, které původně sloužily jinému účelu.

* LN Zapojila se nějak vaše galerie do programu Plzeň, Evropské hlavní město kultury 2015?

Ano, jako galerie jsme se podíleli na vytváření programu na rok 2015. Na tento rok připravujeme čtyři významné výstavní a publikační projekty: baroko v západních Čechách, umění dvou totalit, tedy v letech 1939–1953, Mnichov zářící, mnichovské umění doby fin de siecle a konečně chystáme výstavu s tématem vody.

* LN Vody?

Ano, vody. O vodě se uvažovalo už jako o leitmotivu celé plzeňské kandidatury na EHMK 2015. Plzeň je město pěti řek, vaří se tady pivo, často tady prší...

* LNA kam byste ty výstavy umístili, pokud by budova do té doby nestála.

Pokud by nestála, museli bychom je umístit do stávajících objektů, tedy do výstavních prostor Masných krámů a „13“.

* LN Kdyby se začalo nyní stavět, tak by se to stihlo?

Stoprocentně. Zatím to běží podle plánu.

* LN Já jsem po Plzni slyšel, že nové galerii velmi výrazně konkuruje plán na výstavbu nebo rekonstrukci fotbalového stadionu. A že ten má větší naději.

Rekonstrukce fotbalového stadionu je investičním záměrem města Plzně. Naším zřizovatelem je Plzeňský kraj. Tudíž nám to nekonkuruje.

* LN Vaší specializací je umění 19. století, přesněji jeho konec, fin de siecle. Mimo jiné jste společně s Alešem Filipem připravil skvělou výstavu náboženského umění 1870–1914 Neklidem k Bohu, věnujete se symbolismu, dekadenci, fin de siecle. Do této doby patří i aktuální výstava Gabriela von Maxe, která právě probíhá u vás v galerii. Co vás k této době připoutalo?

Rok po maturitě v roce 1984 jsem se dostal na tzv. mimořádné studium na FF UK, obor estetika se zaměřením na literaturu. Kunsthistorie se v té době neotevírala. Zároveň jsem se přihlásil do Národní galerie v Praze a pracoval tam na půl úvazku jako kustod, tedy ten, co hlídá v expozici obrazy, a přitom si studoval. Moje štace začala právě ve stálé expozici umění 19. století v Klášteře sv. Anežky České. Když jsem v roce 1985 začal konečně studovat dějiny umění a estetiku, udělal jsem si zároveň lektorské zkoušky, abych zde mohl provádět. Postupně jsem se seznámil se všemi odbornými pracovníky ze sbírky i z archivu, který zde tehdy sídlil, a ti byli také mými konzultanty, když jsem psal diplomovou práci, jak jinak než na téma umění 19. století. A asi nikoho nepřekvapí, že jsem po promoci nastoupil jako kurátor do sbírky umění 19. století. To už mi jaksi zůstalo. I v Plzni.

Autor: