Co se vybaví sportovním fanouškům za několik desítek let při vzpomínce na olympijské hry v Pekingu?
Každé hry mají „svou“ charakteristickou fotografii. Berlín 1936? Rozesmátý Jesse Owens, symbol vzdoru proti Hitlerovi. Mexiko 1968? Gesto amerických atletů tmavé pleti, kteří na stupních vítězů pozvedli zaťatou pěst v černé rukavici. Mnichov 1972? Rozmazaná fotografie zakukleného palestinského teroristy na balkóně hotelu, v němž vražedné komando drželo izraelské sportovce.
A co Peking 2008?
Nadšeně slavící Michael Phelps? Nebo osamocený Usain Bolt v cíli sprintu?
Ne. Spíše nějaký anonymní čínský voják bez jediné emoce v tváři střežící stadion Ptačí hnízdo. Tohle totiž nebyly hry Michaela Phelpse nebo Usaina Bolta. Tohle byly hry Číňanů.
