Jen máloco je v Česku tak české jako internet. I když bývá z principu považován za něco mezinárodního, globálního nebo dokonce západního, jeho současnou podobu určili z 99 procent Češi. Zcela bez zájmu zahraničních investorů nebo velkých průmyslových hráčů, po večerech a ve volném čase. A nebylo jich ani mnoho.
Nejznámější případ v podobě portálu Seznam. cz u nás zná skoro každý. Dodnes největší hráč domácího internetu, který dál odolává i gigantům typu Google. „V České republice nemáme svůj obvyklý podíl,“ konstatoval před časem jeden ze zástupců amerického vyhledávacího obra. Zatímco jinde je zvyklý na 60 procent a víc, se Seznamem vede rovný boj.
Přesto není zakladatel největší firmy na tuzemském internetu, kterou Seznam.cz s odhadovanou cenou blížící se miliardě dolarů bezpochyby je, nijak zvlášť známou postavou. A pokud jméno Ivo Lukačovič přece jen má alespoň nějaký zvuk, u tvůrců ostatních služeb, na něž spoléhá velká část populace každý den, to už je beznadějné.
Přitom není nouze o další průkopníky hodné obdivu, či snad alespoň závisti. Ondřej Tomek a Oldřich Bajer prodali před třemi lety své Centrum.cz za miliardu korun. Ondřej Fryc prodal v roce 2008 podíl v hodnotě 700 milionů korun ve svém internetovém obchodu Mall.cz. Oldřich Neuberger vybudoval sociální síť Libimseti.cz dlouho před příchodem Facebooku. Čtveřice zakladatelů společnosti Miton vydělala jen na prodeji portálu Stahuj.cz asi 70 milionů. A je zde spousta dalších značek, jako Atlas.cz, Vltava. cz či Heureka.cz, nemluvě o zcela neznámých firmách, které dosáhly na vrchol v méně exponovaných oblastech.
„Všechno bylo vybudováno zespoda a všichni začali od nuly. Nikdo neměl bohatého tátu ani nedělal na zakázku investora. Všichni začali s holým zadkem na škole a vybudovali ohromné věci,“ popisuje Pavel Doležal, který se podílel na rozjezdu portálu Atlas.cz a založil jednu z oněch „bezejmenných“ firem - Ataxo. Doležal je spolu s dalšími jmenovanými součástí generace několika desítek podobně starých lidí, která prakticky bez výjimky vytvořila všechny velké služby. Od klasických portálů typu Seznam.cz nebo Atlas. cz přes internetové obchody, jako jsou dnes největší Alza.cz Aleše Zavorala či Vivantis Martina Rozhoně, až po prodej inzerce nebo srovnávání cen.
„Jsou to Češi, kteří dnes financují jiné Čechy. Vytvořili jsme tu kapitál a ten se nyní reinvestuje. Časem sem vstoupily i zahraniční firmy, ale to až v poslední fázi. Celá scéna je velice semknutá, je to asi sto lidí, kteří se vzájemně znají a prolínají se celou historií. A jsou také v drtivé většině pořád aktivní,“ říká Doležal.
Byť jsou třicátníky, lze je bez dlouhého váhání označit za starou kliku internetových baronů, kteří vytyčili a stále do značné části kontrolují hranice toho, co je český internet. Ale i když si úspěšně vybojovali český prostor pro sebe, je poměrně málo těch, kteří tuto pevnost opustili a uspěli i mimo zajetí geografických hranic.
„Určitě bych neřekl, že se Čechům venku nic moc nepovedlo. Jsou tu příklady lidí, o nichž se ví i na globální mapě. Ale když se podíváte na českou internetovou komunitu, je nesmírně uzavřená do sebe. České internetové konference jsou zajímavým hloučkem jedné party kluků, kteří spolu mluví. Nevím přesně, co je důvodem. Jednou z hypotéz může být vliv Seznamu, který stále vládne českému trhu a vytváří jakýsi Seznam-efekt. Svou obrovskou silou na trhu způsobil, že jeho jednotlivé aktivity jsou obvykle jedničkou a lokálnost přetrvává,“ konstatuje investor Ondřej Bartoš. Ten nyní s pomocí úspěšných online podnikatelů rozjíždí investiční fond Credo Ventures s dvaceti miliony eur na podporu nadějných domácích projektů.
Ani jména několika osobností, které vybudovaly mnohamilionový byznys v cizině, však nepatří mezi známá. Třeba Roman Staněk, působící v USA, už v roce 1997 založil společnost NetBeans, kterou po pár letech prodal za devět milionů dolarů. A za svou další firmu Systinet utržil v roce 2006 dokonce 105 milionů dolarů. Nebo Jan Bárta, jeden z největších světových obchodníků s doménami, jehož rukama projdou ročně statisíce adres. Nemluvě o úspěchu firem z oblasti počítačové ochrany, zejména AVG (Jan Gritzbach a Tomáš Hofer), hodnoceného na 30 miliard korun, či společnosti Avast (Eduard Kučera a Pavel Baudyš).
I tak je internetový byznys vnímán jako svým způsobem druhořadý. „Lidé chápou byznys továrny nebo restaurace, ale málokdo rozumí byznysu na internetu. Nikdo si to neumí představit jako firmu. Je to obtížné i z hlediska financování, nikdo nepůjčí internetové firmě, protože ona nic nemá. Asi ještě chvíli potrvá, než si lidé uvědomí, že tyto firmy mají stejnou strukturu jako všechny ostatní, jen jejich produkt není hmatatelný,“ říká Ondřej Raška, jeden ze zakladatelů Mitonu.
Pokračování na straně 14
www.kraloveinternetu.cz
Dokončení ze strany 13
I když odhlédneme od celosvětových úspěchů, nedá se říct, že by toho tvůrci ryze českého internetu vybudovali málo. Odhadnout celkovou momentální hodnotu této oblasti byznysu je velmi obtížné a je otázkou, co všechno do ní vůbec zařadit. Hrubým odhadem ceny největších firem se nicméně dá dojít k částce kolem tří miliard dolarů -a ta ještě neodráží potenciál nových projektů ani aktivity českých podnikatelů za hranicemi. Přesto stojí tito lidé na okraji zájmu a pravdou je, že o něj často ani sami příliš nestojí.
„Myslím, že potřebujeme víc globálních vzorů. Více těch, ke kterým bychom mohli vzhlížet. Jedna ze smutných věcí je, že někteří ze skupiny úspěšných podnikatelů v IT a internetu se nechtějí moc objevovat v médiích a přispívat ke kultivaci zbytku komunity. Je hrozná škoda, že nedělají více práce tady, že třeba alespoň jednou za dva měsíce nepřijedou a nemluví s lidmi a novináři. To by velmi přispívalo k tomu, aby si mladí podnikatelé řekli, že mohou prorazit i ve světě,“ myslí si Bartoš.
Podle něj totiž může být zjevná dominance tuzemských služeb v některých ohledech spíš škodlivá. „My máme celebrity, které uspěly jen na lokálním trhu. Ivo Lukačovič uspěl obrovským způsobem. Kromě ohromných schopností byl ve správný čas na správném místě a měl i štěstí, ale to k tomu patří. Jenže jeho úspěch je nezopakovatelný. Svým způsobem je to špatný vzor, protože ho už nikdo nikdy nemůže napodobit. Řada lidí fantasticky uspěla v Česku, ale jsou to lokální vzory. My bychom potřebovali ty globální,“ dodává.
Generace tvůrců českého internetu má kromě národnosti a věku i řadu dalších společných znaků, třeba vysokoškolské vzdělání na technických, ale i ekonomických univerzitách nebo původ z několika málo velkých měst, byť existují i výjimky. Přesně tak zapadá do pohledu známého autora Malcolma Gladwella na to, jak se rodí extrémně úspěšní lidé.
Podle Gladwella je třeba opustit náhled, že úspěch jednotlivce je dán hlavně jeho vlastní aktivitou. Mnohem víc, než jsme si ochotní připustit, naopak závisí na určitých společenských okolnostech a předurčuje některé skupiny lidí, mimo jiné věkové, aby se vyšvihly nad průměr.
„V historii jsou vždy období, která jsou zlatá. Když jsou lidé ve správný čas a ve správném věku na pravém místě, vytvoří se kolem nich určitý polštář bohatství. I tady to bylo tak, že se lidé přibližně stejného věku sešli, začali se internetu věnovat a explozivní nárůst odvětví jim umožnil naakumulovat bohatství, které teď mohou dál rozšiřovat,“ souhlasí Pavel Doležal s Gladwellovým pohledem.
I většina úspěšných podnikatelů si však dobře uvědomuje, že současný stav nemůže vydržet věčně a i silné lokální hranice českého internetu dříve či později padnou. Příchod Facebooku to ukázal jasně a i zmíněný Google bude svou pozici bezpochyby posilovat. I proto se tolik úsilí soustředí na hledání nových projektů, které mají šanci zasáhnout celý svět.
Ale i když bude vliv české internetové šlechty slábnout, stále chce zůstat u kormidla, i když spíš v roli investorů. „Tehdy to bylo opojení z toho, jakou jsme najednou měli obrovskou moc. Člověk si uvědomil, že mu na servery chodí statisíce lidí denně a všechno je možné. Bylo tu bylo pár desítek lidí, kteří přetvářeli svět. A internet opravdu pomohl změnit svět, i když to zpětně nedoceňujeme, protože v něm žijeme každý den,“ uzavírá Doležal.
Nikdo tu neměl bohatého tátu ani nedělal projekt na zakázku investora. Všichni začali s holým zadkem na škole a vybudovali ohromné věci. V tom je síla internetu.
Když se podíváte na českou internetovou komunitu, je nesmírně uzavřená do sebe. České internetové konference jsou zajímavým hloučkem jedné party kluků, kteří spolu mluví. Generace tvůrců českého internetu má řadu dalších společných znaků, třeba vzdělání na technických, ale i ekonomických univerzitách
***
HISTORIE ČESKÉHO INTERNETU
1992 Slavnostní připojení první československé instituce, ČVUT
1995 Pád internetového monopolu Eurotelu a otevření sítě soukromým firmám k podnikání a sebeprezentaci
1996 Spuštěn Seznam.cz
1996 Založen internetový obchod Vltava.cz
1996 První internetová seznamka, která se později změnila na Xchat
1997 Vznikají Atlas.cz a Centrum.cz
1998 Založen dnes největší zpravodajský portál iDNES.cz
2000 Spuštění e-shopu Bilezbozi.cz, dnes známého jako Mall.cz
2000 vznikly Lidovky.cz, portál Lidových novin
