Ale Yeah Yeah Yeahs rostli natolik rychle, že když měli v dalším roce konečně dojít na dlouhohrající desku, změnili znova ulitu a zabydleli se u velkého vydavatelství Interscope. Na albu Fever to Tell si kapela uchovala klubovou dravost a tvůrčí syrovost, přičemž na sebe strhla pozornost široké veřejnosti. Deska byla nominována na Grammy v kategorii nejlepší alternativní nahrávka (nakonec cenu získali žánrově hodně blízcí White Stripes za album Elephant) a videoklip k singlu Maps slavil úspěchy i na MTV. Celosvětově se Fever to Tell prodalo přes milion nosičů.
Druhým albem Show Your Bones (2006) pak fanoušky překvapili, protože výrazně ubrali na dravosti. Recenze sice nebyly stoprocentně nadšené, avšak bystré ucho dešifruje Zinnerovu velice invenční práci s kytarou i posun v technice zpěvu Karen O. Na letošní novince It’s Blitz se zvukově dále obohacují, především díky Zinnerovu zápalu do klasických analogových syntezátorů, který začal prosakovat už na výtečném EP Is Is (2007).
První pražský koncert Yeah Yeah Yeahs už je sice vyprodán, avšak kdo ještě neměl příležitost vidět jejich show naživo a nestihl sehnat lístek, může aspoň zkusit postávat u klubu. Na energii tryskající z pódia bude prostor Roxy dost možná těsný, třeba se vyvalí až na ulici.
