„U těchto osob byly v originálech registračních protokolů pozměněny údaje, jež by je identifikovaly jako tajné spolupracovníky StB,“ řekl šéf ústavu Ivan Petranský. Ze skutečných agentů se tak na papíře staly osoby sledované StB - například někdejší šéfredaktor mezitím zaniklého listu Národná obroda Juraj Vereš či spisovatel Albert Marenčin. Jména dalších osob ÚPN zveřejní později. Vereš a Marenčin dostali podle ÚPN za úkol vnášet rozpory mezi předáky náboženského a občanského disentu. Měli rozeštvat proti sobě pozdější vůdce křesťanské demokracie Jána Čarnogurského a Františka Mikloška a na druhé straně politologa Miroslava Kusého a publicistu Milana Šimečku.
Poskytovali též informace o historikovi Jozefu Jablonickém a spisovatelce Haně Ponické. Vereš prý také donášel na emigranty žijící v západním Německu. Záznamy o agentech byly v dokumentech vygumovány a přepsány. Představitelé ÚPN nedokázali uvést, kdo dokumenty zfalšoval. Nevyloučili, že podají v tomto případě trestní oznámení.
Mnoho politiků či umělců, jejichž jména se objevila mezi spolupracovníky StB, v minulosti tvrdilo, že dokumenty bývalé tajné služby mohou být nedůvěryhodné. Podle ÚPN však falšování ve spisech StB bývalo ve prospěch agentů, nikoli naopak. Nesetkali se tedy s případem, že by StB falešně někoho evidovala jako spolupracovníka.
