V cisterně jí bylo asi 29 tun. Pro obyvatele neplatilo žádné bezpečnostní opatření, mohli vycházet i větrat. Starostové okolních obcí byli informováni, řekli ČTK hasiči.
Havárie spojené s únikem čpavku se stávají často, velkým množstvím látky, která vytekla v areálu Sokolovské uhelné, je však dnešní nehoda ojedinělá. Při havárii nebyl podle hasičů nikdo zraněn, nikdo se nebezpečné látky nenadýchal. Hasiči při zásahu používali speciální chemické obleky a dýchací přístroje. "Technikům Sokolovské uhelné se podařilo dostat k ucpávce a utěsnit ji. K dalšímu úniku by nemělo dojít," uvedl operační důstojník hasičů. Upřesnit množství uniklé látky podle něj nyní musí firma, nádrž bude nutné převážit, společnost má ale rozbitou váhu. Její mluvčí zatím není k dispozici.
Podle hasičů mohla za havárii technická závada cisterny. Čpavek z ní vytékal několik hodin, jednotky ho skrápěly a kontaminovanou vodu zachycovaly do jímek, speciální technologií se poté voda čistila. Kvůli události se ráno sešla skupina expertů, kteří se snažili zjistit množství čpavku v nádrži a stanovit další postup. Podle původního plánu se měl čpavek kontrolovaně vypouštět, to by trvalo zhruba dva dny. Zdálo se totiž, že poškozenou cisternu není možné uzavřít ani přečerpat. Událost se stala v 01:15.
Není to první havárie, která se v souvislosti se čpavkem v areálu Sokolovské uhelné stala. Při výbuchu čpavku 1. června 2007 unikl metr krychlový plynného a stejné množství kapalného čpavku. Popáleni byli dva lidé. Exploze nastala v technologických zařízeních kombinátu Rectisol, které byly kvůli údržbě odstaveny. Výbuch vymrštil zhruba dvoutunový poklop na střechu sousedního objektu.
Velký únik čpavku může poškodit životní prostředí
Případy úniku čpavku, zpravidla z průmyslových chladicích zařízení, nejsou ojedinělé. Většinou se však hasičům havárii podaří zlikvidovat včas a za brány areálů se jedovatá látka nedostává v takových koncentracích, aby ohrožovala obyvatelstvo a životní prostředí. Dnešní událost je vzhledem k rozsahu mimořádná, obvykle se totiž množství uniklé látky spíše počítá na několik desítek kilogramů, jen zřídka jde o větší objem.
Například v roce 2000 se přibližně 100 kilogramů čpavku dostalo do řeky Dyje v Hodonicích na Znojemsku poté, co pracovníci sladovny čistili chladicí zařízení. V srpnu 2003 uniklo až 400 litrů čpavkové vody ze strojovny v bývalém masokombinátu v Hroznětíně na Karlovarsku. Kapalný čpavek se smíchal s vodou, která se dostala do kanalizace a následně vytekla do říčky Bystřice, kde uhynuly stovky ryb.
V rakovnickém pivovaru Bakalář v centru města v září 2005 uniklo přibližně 50 kilogramů čpavku v plynném stavu. Jednoho ze zaměstnanců popálil na rukou, 15 dalších museli hasiči evakuovat. Zhruba 80 až 90 litrů čpavku uniklo v říjnu 2005 do sklepních prostor zpracovny ryb v Šišmě na Přerovsku.
Čpavek se vyznačuje nepříjemným, štiplavým zápachem. Při nižších koncentracích může u lidí vyvolat pálení očí či nosu. Ve vyšších koncentracích může vážně poleptat sliznice dýchacích cest, kůži a oční rohovku a způsobit otok plic.
