Pokud si ale budou chtít nejrůznější zahraniční delegace prohlédnout dům, ve kterém se mistr Jan v jihočeském Husinci narodil, mohou mít paradoxně smůlu. Husův domek už vůbec na svém místě nemusí stát, případně návštěvníci uvidí jen ruinu.
Z domku mělo být multifunkční a badatelské centrum
Megalomanský projekt na přeměnu domku v multifunkční a badatelské centrum za 150 milionů korun ve středu padl a město Husinec neví, kde by vzalo peníze alespoň na nutnou základní rekonstrukci. A stejnou potíž má údajně i stát, který Husův domek prohlásil za národní kulturní památku.
"Nechceme, aby jméno naší firmy bylo nadále a nepodloženě skandalizováno. Naše role v Husinci proto končí," prohlásil generální ředitel firmy BSK-WEST Group Ladislav Dostál. Firma připravila projekt, který počítal nejen s nutnou stavební rekonstrukcí domku, ale i vybudováním nové expozice, rozsáhlé knihovny a badatelského centra.
Záměr se líbil
I když se záměr líbil na ministerstvu kultury a podpořil ho i kardinál Miloslav Vlk, většině husineckých zastupitelů, historiků i stavebních odborníků se nezdála celková cena přesahující 150 milionů korun.
" Z mého pohledu se jedná o nechutný tunel spojený s obvyklými technologiemi korupce a zblbování lidí," řekl LN třeba projektant Jiří Kašťák, kterého někteří husinečtí zastupitelé požádali, aby projekt zhodnotil. Uváděné náklady na rekonstrukci byly podle něj přemrštěné, stejně jako odměny tvůrců projektu. K podobnému názoru se nakonec přiklonilo i vedení Jihočeského kraje.
Firma SK-CEST Troup se po různých nařčeních z nekalých praktik rozhodla smlouvy s městem o poradenských službách vypovědět.
Náklady byly nereálné, říká starosta Husince
"My bychom asi na středečním jednání zastupitelstva stejně udělali to samé. Náklady byly nereálné," řekl LN starosta Husince Robert Klesneš. Potíž je v tom, že bývá pro obce někdy snazší dostat stomilionovou dotaci než mnohem menší částku. Původní projekt počítal s dotací Integrovaného operačního programu ministerstva kultury, kde je možné získat z evropských fondů příspěvek na národní kulturní památku, ovšem minimálně 100 milionů.
Žádosti o méně peněz nemají šanci. "Když bychom ale chtěli požádat třeba o dvacet milionů, což je reálná cena za základní opravu, nesplňujeme zase jiné podmínky," stěžuje si starosta. "Město sice památku vlastní, ale s patnáctimilionovým městským rozpočtem na rekonstrukci asi těžko dosáhne," uvedl starosta.
Ministerstvo kultury odmítá, že by mohlo nyní přispět z vlastních zdrojů. "Husinec by měl jasně definovat, co s památkou zamýšlí, a podle toho pak požádat o dotaci," tvrdí náměstek ministra Jaromír Talíř.
