PRAHA Mezi výtvarníky, kteří vystavovali v Aventinu, byli Josef Šíma, Jan Zrzavý, Emil Filla, Josef Čapek, Adolf Hoffmeister a mnoho dalších. „Z vernisáží učinil Štorch-Marien společenskou událost na úrovni gala představení,“ řekl při zahájení expozice, kterou si lze prohlédnout do 8. prosince, Zdeněk Sklenář. Jeho snaha přiblížit někdejší umělecký salon a oživit vzpomínku na dnes již pozapomenutého Štorcha-Mariena, je opravdu mimořádná. Od vdovy po zakladateli Aventinské mansardy a nakladatelství Aventinum získal část původního vybavení prostoru. Mimo jiné i gong, kterým Otakar MarienŠtorch zahajoval vernisáže.
Především se mu ale podařilo představit na komorní výstavě několik skvostných děl, jejichž autoři v mansardě vystavovali, a často tak zahájili svou budoucí uměleckou kariéru. Některá z děl, jako například Madona od Jana Zrzavého, jsou vystavena dokonce poprvé. Pocta významné kulturní osobnosti, která založila nejoriginálnější soukromou galerii, umělecké nakladatelství a která se nebála podpořit začínající umělce, je u Sklenáře pojata jako příběh. Začíná fotografií Otakara Štorcha-Mariena od Jaromíra Funkeho, pokračuje portréty Štorcha-Mariena a jeho ženy Marie od Josefa Šímy a končí dobovými fotografiemi mansardy. Štorchův „svět“ a jeho rodina jsou pak obklopeni řadou obrazů a kreseb vynikajících malířů a fotografiemi, jež pořídili neméně proslulí fotografové. Především je zde několik mimořádných děl od Jana Zrzavého. Kromě zmíněné Madony je to například Sloup sv. Marka, Vdova, Fortuna, Hosté Abrahamovi, Rajská krajina a další. Stejně početně je zastoupen i Josef Šíma, zejména pak ilustracemi k Durychovým Panenkám. Mezi Šímou a Otakarem Štorchem Marienem se během letité spolupráce vytvořil velmi přátelský vztah, o čemž svědčí množství dochované korespondence:
„Vy jste si přál, aby to bylo, jako když jsem dělal pro Lidové noviny. Budiž. Je to, jako když si člověk dělá poznámky nebo vysvětluje. I ani to ne. Nemám nic víc k vysvětlení. Jedině to, že strašně rád kreslím. To je všechno. Váš Šíma,“ psal malíř Štorchovi-Marienovi v dopise, týkajícím se ilustrací Delluca a Venuše s červenou panenkou.
Z dalších autorů návštěvník na výstavě najde například Toyen (Harém z roku 1925), Jindřicha Štyrského (Májová noc,1931), Rudolfa Kremličku (Zátiší s rybami z roku 1913) Bohumila Kubištu a jeho Důstojnické zátiší z roku 1916, nádherné Zátiší s citrony, které Bohumil Kubišta namaloval v roce 1909 a dalších pětatřicet děl.
Otakar Štorch-Marien pocházel z lékárnické rodiny, vystudoval Filozofickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze a po studiu se věnoval především umění. V roce 1919 založil prestižní nakladatelství Aventinum, vydával výtvarný měsíčník Musaion a v roce 1927 jeho aktivity kulminovaly otevřením soukromé galerie známé jako Aventinská mansarda v pražské Purkyňově ulici. Nakladatelství mu však za čas zkrachovalo a když je později obnovil, znárodnil mu ho komunistický režim a z majitele se stal obyčejný knihkupec. Svoje zkušenosti s nakladatelstvím sepsal ve velmi čtivé a zajímavé trilogii Paměti nakladatele Aventina.
