Občasné problémy se spaním zažije během života prakticky každý z nás, ale neznamená to, že bychom se tím měli znepokojovat. Nejčastější chorobou spánku, která zaslouží pozornost, je takzvaná primární nespavost. Ta bývá způsobena například stresem nebo tím, že se na usnutí příliš soustředíme. Problémy se spánkem po čase většinou samy odezní. Po nějaké době se ale mohou vrátit. Závažnost této nemoci je individuální. Nejúspěšnější léčba je psychoterapie.
Dalším častým onemocněním je takzvaná obstrukční spánková apnoe, tedy občasné zhoršení průchodnosti horních cest dýchacích během spánku. Asi z dvaceti procent se na této chorobě podílí dědičnost.
Někteří lidé přestávají v noci dýchat. Většinou o tom nevědí Člověk, který tímto onemocněním trpí, přestává během spánku opakovaně na několik vteřin dýchat. Abychom mohli hovořit o nemoci, musí se tento stav opakovat minimálně pětkrát za hodinu spánku.
Záchranné mechanismy pak vyvolávají desítky reakcí, na základě kterých by se člověk měl probudit. Ty zhoršují kvalitu spánku. Lidé s touto nemocí se často probouzejí i několikrát za noc a ráno se cítí unavení.
Spánkovou apnoí u nás podle odhadů trpí asi pět procent populace. To znamená, že každý dvacátý má během spánku problémy s dýcháním. Mnoho lidí o tom ale vůbec neví, a podle zkušeností lékařů je na tento problém často upozorní až jejich partneři.
Spánková apnoe vede nejen k únavě během dne, zhoršení pracovních výkonů, a v konečném důsledku ke snížené kvalitě života, ale může vyvolat i řadu onemocnění. Lidi trpící spánkovou apnoí častěji postihnou kardiovaskulární choroby. Lékaři u pacientů pozorují rychlejší rozvoj aterosklerózy.
Má se za to, že časté probouzení vede k vyplavování stresových hormonů a ty urychlují rozvoj aterosklerózy. Lidem, kteří trpí touto nemocí, hrozí zvýšené riziko srdečního infarktu nebo třeba cévní mozkové příhody.
Dalším zdravotním rizikem spánkové apnoe je vznik tzv. metabolického syndromu. Ten je spojen s břišní obezitou, tedy obezitou „typu jablko“, kdy se tuk ukládá hlavně na břiše. Metabolický syndrom se může projevit například zvýšenou hladinou cholesterolu, což může vést opět ke vzniku aterosklerózy a následně i ke zvýšení krevního tlaku. Spánkovou apnoi považují odborníci za nejdůležitější příčinu sekundární hypertenze. To znamená, že vysoký krevní tlak je způsoben postižením nebo špatnou činností jiné části organismu. Metabolický syndrom se může projevit také sníženou citlivostí buněk na inzulin a postupně může vést až k diabetu druhého typu, který se inzulinem neléčí.
Na spánkovou apnoi bohužel neexistují léky. To ale neznamená, že se s tímto stavem nedá nic dělat. V případě mírnějších poruch lze podstoupit operaci. U složitějších forem se ale operační výkony provádějí jen ojediněle. Každý pacient, který nemůže nebo není vhodné, aby podstoupil operaci, dostane na spaní přetlakový přístroj, který udržuje dýchací cesty průchodné. Tento
přístroj se ale musí používat každou noc.
Někteří lidé uvádějí, že je v noci budí jejich vlastní chrápání. Podle odborníků to je možné. Chrápání vzniká rozkmitáním měkkého patra při dýchání. Problémem je v takovém případě moc dlouhé, uvolněné nebo deformované měkké patro, které lze operovat. Tím se chrápání zpravidla zbavíte. Někdy je ale chrápání spojeno právě se zmíněnou spánkovou apnoí. Poruchy spánku mohou předcházet demenci Kromě spánkové apnoe můžeme trpět také třeba poruchami chování vázanými na REM spánek (zkratka této poruchy je RBD). „V této části spánku by mělo vymizet svalové napětí. Ale u RBD tomu tak není. Člověk tak může do určité míry realizovat to, co se mu zdá. Pohybuje horními a dolními končetinami, může se postavit, vykřikuje a může se i zranit,“ vysvětluje podstatu onemocnění profesor Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dodává, že tímto onemocněním trpí převážně muži nad padesát let.
Příčiny RBD, která se léčí pomocí různých medikamentů, nebyly dlouho známé. „Dnes se ukazuje, že RBD vzniká často jako první příznak některých degenerativních onemocnění, nejčastěji Parkinsonovy choroby,“ říká profesorka Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. „Naše nálezy ukazují i na častou souvislost s narkolepsií, u které je předpokládán ložiskový degenerativní proces,“ doplňuje profesorka.
Narkolepsie se projevuje náhlým a nekontrolovatelným usínáním. I tato nemoc může být do určité míry geneticky podmíněná. Léčba probíhá pomocí antidepresiv a dalších léků.
Asi u pěti až patnácti procent lidí se projevuje syndrom neklidných nohou. Lidé trpící touto poruchou mají ve večerní a noční době v klidu nucení pohybovat dolními končetinami, které pomine až ve chvíli, kdy nějaký pohyb začnou uskutečňovat, což oddaluje usnutí. Tento stav může trvat několik hodin. Syndrom neklidných nohou se vyskytuje častěji u žen a četnost výskytu stoupá s jejich věkem. Stejně jako v ostatních případech se léčí medikamenty. Náměsíčnost a noční můry?
Někdy se doplňují Možná se vám už stalo, že jste během spánku na sebe něco prozradili. Lidem, kteří mluví ze spánku, ale většinou není rozumět. Tato porucha se může vyskytovat v jakékoli fázi spánku. Mluvení ze spánku se považuje za medicínsky nevýznamné. U dětí je velmi častý tzv. somnambulismus neboli náměsíčnost. Při ní dochází k nedokonalému probuzení z NREM spánkové fáze. Náměsíčný člověk nemyslí racionálně, a tím, že si neuvědomuje nebezpečnost svého chování, může i ohrozit svůj život. Své jednání neovládá vůlí. Občasnými výskyty náměsíčnosti trpí až třicet procent dětí, v období dospívání ale zpravidla pominou.
Někteří lidé ale mohou trpět náměsíčností a zároveň nočními děsy - nočními můrami. Nic z toho si ráno zpravidla nepamatují. Příčinou nočních děsů mohou být úzkostné poruchy. To ale neznamená, že před spaním se dozvěděli něco, z čeho mají strach nebo jsou ve stresu. Tito lidé trpí úzkostí dlouhodobě a měli by vyhledat odbornou pomoc psychiatrů. Každý už jistě zažil to, že při usínání sebou cuknul a probudil se. Proč se to stává, lékaři nevědí, ale označují to za normální. Také to, že se dva dny za sebou nevyspíte, ještě neznamená, že trpíte vážnou poruchou. Nabízí se tedy otázka, jak máme poznat, kdy už trpíme poruchou spánku a kdy ne.
První pomoc: spánková hygiena „Obecně lze říci, že za lékařem by měl člověk zajít v případě, kdy již vyzkoušel všechna pravidla spánkové hygieny, a ta nefungovala,“ říká profesor Šonka. V rámci spánkové hygieny byste neměli několik hodin před usnutím jíst těžká jídla, kouřit a pít nápoje, které obsahují kofein nebo alkohol. I když máte pocit, že po alkoholu lépe usínáte, podle profesora Šonky bude váš spánek méně kvalitní. Lékaři z Fakultní nemocnice v Plzni ale uvádějí, že jedno pivo může být zdravější než léky proti nespavosti. Vyhnout byste se měli také namáhavým sportům během večerních hodin a vážným hovorům, které by vás mohly rozrušit. V místnosti si před spaním vyvětrejte a choďte každý den spát přibližně ve stejnou dobu. Během dne by pro vás postel měla být tabu.
***
Druhy a fáze spánku FÁZE NREM SPÁNEK projevuje se zpomalenou aktivitou mozku, který během této fáze v podstatě odpočívá. U této fáze spánku se rozlišují tři stupně: 1. přechod spánku a bdění: v této fázi ještě nespíme, ale naše bdění není dokonalé a naše reakce na různé podněty bývají opožděné. Ztrácíme pozornost, přestože máme otevřené oči. V této fázi se často nacházejí děti ve škole -nevnímají, co pedagog říká. 2. vlastní spánek: v této fázi trávíme polovinu doby celého spánku. 3. hluboký spánek: mozek potřebuje méně energie, protože „odpočívá“. Je to nejdůležitější fáze, která trvá asi pětinu doby spánku. Pravděpodobnost probuzení je zde ze všech fází nejnižší. FÁZE REM SPÁNEK Dochází k rychlým očním pohybům, mozek je aktivní jako při bdělosti. V této fázi se nám zdají emotivně zabarvené sny. Fáze spánku, z nichž každá trvá asi hodinu a půl, se střídají. min
