PRAHA Prázdné barokní paláce v Rytířské a Celetné ulici a dalších asi 40 domů v širším centru by si měli zabrat Pražané a zabydlet se v nich. Vyzývají je k tomu squateři z trojské vily Milada, kteří nyní přicházejí se svérázným řešením světové finanční krize.
Pražané by se podle nich měli „nabourat“ do prázdných a chátrajících domů. V Praze jsou jich desítky a bydlet se v nich prý dá „kvalitně a zadarmo.“ Jako první přišel s touto informací Pražský deník.
„Zkuste se domluvit s majitelem prázdného domu o jeho využití za symbolický nájem nebo údržbu. Kdo se na to cítí, může tuto fázi klidně přeskočit a do domu se rovnou nastěhovat,“ píší squateři na svých webových stránkách.
Pochybovače o podobném postupu rovnou ujišťují, že je to „při současné bytové politice a v době finanční krize naprosto legitimní“.
Squateři si už dokonce vyhlédli 45 opuštěných, většinou historických domů. Kupodivu se nacházejí v nejatraktivnějších a nejžádanějších lokalitách Prahy, jako je Malá Strana, Staré Město, Troja, Vinohrady, Šárecké údolí a Břevnov.
Na tyto domy vyvěsili transparenty s různými texty. Některé „prodává“ fiktivní squaterská realitní kancelář, jiné přímo vybízejí k vytvoření squatu. „Bojíš se? Neboj se. Pojď sem strašit ty!“ stojí napsáno na jednom z vyvěšených transparentů. Podobný transparent visel například na bývalém automatu Svět, který proslavil ve svých prózách spisovatel Bohumil Hrabal. Po několika dnech ale nápis někdo strhl.
Pražské radnice aktivita squaterů zaskočila. „Nijak na to reagovat nebudeme. Ale upřímně řečeno, kdyby mělo v naší městské části vzniknout šest squatů, tak to by určitě příjemné nebylo,“ prohlásil vedoucí odboru kultury Prahy 8 Petr Bambas.
Podle vedoucího bytového odboru magistrátu Vladislava Dykasta bude volných bytových kapacit v Praze v budoucnu ještě přibývat. Byty, které jejich majitelé doposud drželi ze spekulativních důvodů, se s postupným uvolňováním regulovaného nájemného budou vyprazdňovat. „Už teď se v Praze průměrné nájemné pohybuje kolem 90 korun za metr čtvereční. V Praze začíná být volných bytů hodně,“ dodal Dykast. Vybydlené nemovitosti, které si squateři vyhlédli, jsou prázdné z jiného důvodu. „Většinou jde o to, že se spoluvlastníci nedohodli, co s tím. Někdy jsou majiteli restituenti, kteří pobývají v cizině, jindy jsou vlastníci neznámí,“ uvedl Dykast. Obzvlášť křiklavé je to v případě památek. Památkáři o těch chátrajících dobře vědí, nedaří se jim ale přimět majitele k nápravě.
***
Kde mají vzniknout nové pražské squaty
Celkem se jedná o 45 objektů v širším centru Prahy.
Jsou mezi nimi významné památky i „obyčejné“ činžovní domy. Většina z nich patří soukromým majitelům a firmám.
Mezi vyhlédnutými místy je ale i prostor kolem bývalého Stalinova pomníku, který patří hlavnímu městu. To ho squaterům nepřenechá.
V Praze 1 si squateři vyhlédli 28 historických domů. Jsou mezi nimi např. palác Alfa na Václavském náměstí, Sixtův dům v Celetné ulici, dům U Tří kaprů v Thunovské ulici, činžovní dům v Petrské ulici (na snímku) či dům U Obecního dvora, který nedávno magistrát prodal.
V Praze 2 je to nádraží Vyšehrad a dům v Apolinářské ulici 1. V Praze 5 squateři nabízejí Barrandovské terasy a další tři domy. V Praze 6 je to břevnovská usedlost Kajetánka a vila Emilka v Šáreckém údolí. V Praze 8 je to šest objektů, v Praze 7 jde o dvě lokality.
