130 let

ilustrační snímek | foto: Jan Salač, MAFRA

Z roušek už je zvyk, míní školáci. Rodiče, kteří neposílají děti do škol i kvůli ústenkám, čelí hrozbě vězení

Vzdělávání
  •   5:00
PRAHA - Devítiletá čtvrťačka Lucie z Prahy se po letních prázdninách netěšila do školy hlavně kvůli testům. A také rouškám, které jí v červnu kazily přestávky a pohyb ve společných prostorách. O tom, že by je nosila i během výuky, nemohla být ani řeč. Ale odříkaného chleba největší krajíc, ústenku musí nyní nosit denně od osmi do jedné. S výjimkou svačiny a oběda.

Případné zpřísnění opatření by se zřejmě týkalo i škol. Jejich zástupcům se prodloužení prázdnin příliš nelíbí

„Myslela jsem si, že to bude hrozné. Ale nějak jsem si zvykla a ani nám to s kamarádkami nepřijde,“ řekla serveru Lidovky.cz školačka. „Dokonce jsme udělaly soutěž, která z nás má nejhezčí roušku. Vyhrála spolužačka, jež má od maminky šitou – vánoční s perníčky,“ doplnila. O tom, že by roušku ve třídě někdo vyloženě odmítal, neví. „Máme ale spolužáka, který do školy ještě nenastoupil, protože se bojí o babičku, s níž bydlí v jednom bytě,“ doplnila Lucie.

S poznámkami opatrně

Právě strach z nakažení nejbližších je podle Jaroslava Jiráska, ředitele Základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad, nejčastějším důvodem neposílání dětí do škol. Přesto se nedá mluvit o trendu, je to spíše marginální jev. A vždy záleží na domluvě s ředitelem. „V našem případě to jsou tři děti z celé školy, kde máme čtyři sta žáků. Všichni zákonní zástupci jako důvod neposílání dítěte do školy uvádějí právě obavu z nakažení člena domácnosti,“ řekl serveru Lidovky.cz Jaroslav Jirásko.

Roušky ve školách

Ve dvou nejnižších úrovních nákazy by školy fungovaly relativně normálně s...
Návrat k prezenční výuce v rámci rozvolňování opatření proti šíření koronaviru...

Podle ředitelů i psychologů zůstávají roušky trnem v oku zejména rodičům, děti se ze své podstaty změnám rychleji přizpůsobí. „Jsou jen dalším pravidlem, na která si děti zvyknou,“ ubezpečil psycholog Václav Mertin.

Plaga zvažuje prodloužení vánočních prázdnin. Děti by šly do školy naposledy v pátek 18. prosince

Zdůraznil nicméně, že učitelé by měli být tolerantní, a pokud dítě na ústenku zapomene či ji má špatně nasazenou, neměla by ihned následovat poznámka. „Měli bychom dítě upozornit, ale nedělat z toho vědu,“ vzkázal. Ani mezi rodiči už není tolik „odmítačů“, jako bylo na jaře či ještě v září. „V červnu byla legislativa dočasně nastavená tak, že tito dospělí nemuseli dítě do školy posílat a zůstal jim nárok na ošetřovné. Ale od července se vše vrátilo do starých kolejí a nyní už to možné není,“ sdělil serveru Lidovky.cz šéf Pedagogické komory Radek Sarközy.

Dodal, že ze strany politiků už nebyla v tomto školním roce vůle nastavení ošetřovného měnit, přestože v říjnu byla mnohem horší epidemická situace než na jaře. S obnovením prezenční výuky se povinná školní docházka vrátila. Pokud rodič dítě do lavice neposílá, může to škola vyhodnotit jako vyhýbání se povinné školní docházce. Pak by zákonné zástupce čekalo vysvětlování před orgánem sociálně-právní ochrany dětí.

Za přestupek zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka hrozí rodičům pokuta až pět tisíc korun. V případě vážnějšího zanedbávání vzdělávání dítěte by mohlo jít dokonce o trestný čin ohrožování výchovy dítěte, za který hrozí až dva roky vězení. Nedodržování povinnosti nosit roušku se může pokutovat až třímilionovou sazbou, avšak nezletilý do patnácti let není odpovědný za přestupky. Uložení pokuty rodičům za jednání žáka je podle Ligy lidských práv sporné.

Do lavic se vrací další žáci, školy neskrývají obavy. Bojí se ‚turnusování‘ i chaosu při dalším zavírání

Hlavní roli nyní hrají samotní ředitelé škol. Právě oni mohou udělit výjimku, buď dle domluvy s rodiči, nebo na základě lékařského potvrzení. „Záleží na řediteli školy, zda vyjde rodičům vstříc, ale mnoho možností mu platná legislativa nedává. Mohl by s tím mít problémy,“ připustil nicméně Sarközy.

Pandemičtí „absentéři“ se vyskytují především na základních školách, vyšší vzdělanostní stupně s tím problémy nemají. „Na naší škole jsem se s tím nesetkala,“ řekla serveru Lidovky.cz Renata Schejbalová, ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií.

Autor: Iveta Křížová
  • Vybrali jsme pro Vás