Počet týraných dětí v Česku roste. Za smutným trendem stojí podle sociálních pracovníků nadměrný stres a fakt, že rodiny spolu v důsledku koronakrize tráví mnohem více času.
Když selže rodina. Pěstouni se starají o děti, které zažily zanedbání, týrání i ústavní výchovu |
„Jednotliví členové mají méně příležitostí si od sebe odpočinout, být s jinými lidmi a věnovat se koníčkům. Zavedené a funkční strategie pro zvládání stresu jsou omezené nebo zcela chybí,“ vysvětluje dispečerka Lucie Zelenková z Linky bezpečí, což je bezplatná telefonická linka krizové pomoci pro děti a mladistvé.
V loňském roce, který jsme téměř celý strávili s covidem v patách, zavolalo na linku kvůli psychickému týrání celkem 543 dětí. Předloni jich bylo kolem čtyř stovek. Volající si často stěžovali na nátlak, omezování či manipulaci ze strany dospělých, ve většině případů rodinných příslušníků.
Tělesné týrání loni řešilo s dispečery 1043 nezletilých „Chtějí se hlavně svěřit, upustit emoce a probrat možnosti a důsledky jednotlivých rozhodnutí,“ přiblížila Zelenková. Klíčová je podle ní důvěra a bezpečí. I z toho důvodu nemohou pracovníci linky dítě nutit, aby vystoupilo z anonymity a problém řešilo oficiální cestou. „Pokud nám ovšem předá své osobní údaje a z jeho popisu se zdá, že by k týrání docházet mohlo, předáváme případ na oddělení sociálně právní ochrany dětí. Tam mají více možností situaci prošetřit a dítěti, potažmo celé rodině, nabídnout pomoc,“ doplnila sociální pracovnice.
Rodiny jsou spolu nonstop
Trendu si všímají i ve Fondu ohrožených dětí, který pomáhá týraným, zanedbávaným či jinak sociálně znevýhodněným. „V první vlně covidu to bylo velmi náročné. Kapacity našich zařízení nestačily a děti jsme museli přijímat napříč všemi kraji. Přicházely do našich zařízení v horším stavu, často již nevěděly kudy kam,“ uvedla pro Lidovky.cz předsedkyně spolku Hanka Kupková. I podle ní za zvýšeným počtem týraných dětí stojí nadměrná psychická zátěž v rodině. Obě strany – rodiče i děti – totiž během loňského roku čelily novým zkušenostem a problémům.
Pandemie podporuje domácí násilí. Týká se i žen, které žijí ve zdánlivě zdravých vztazích |
„Všichni se museli naučit žít společně pod jednou střechou a být spolu téměř neustále, nahradit prezenční školní výuku distanční formou, pracovní kancelář home officem a podobně. To často v rodinách vedlo nejen k psychickému týrání dětí, ale bohužel i k tomu fyzickému,“ prohlásila šéfka Fondu ohrožených dětí.
Ostatně i nejnovější průzkum organizace „Dělám, co můžu“ ukázal, že zhoršení svého psychického stavu pozorují skoro čtyři pětiny populace. „Je to důsledek dlouhodobě zvýšené psychické zátěže, která v tomto případě plyne z nedobrovolného čelení nebezpečí a nejistotě, kdy to skončí,“ řekl před časem Lidovkám zakladatel projektu Pavel Pařízek.
Psychoterapeut přirovnává emoční vypětí k situaci, kdy se člověk snaží vyšlápnout kopec s dvaceti kilogramy v batohu navíc. „Prvních deset kilometrů ještě nějak dáme, ale pak nám postupně začnou docházet síly,“ vysvětlil.
Chybí kamarádi, kroužky...
Jaká je prognóza pro rodiny v covidové době? Podle expertů hrozí rozvodová vlna a vysoké dluhy |
Kvůli psychickým potížím kontaktovalo loni Linku bezpečí o necelých třicet procent více dětí než v roce 2019. „Přišly o významnou část kontaktů, které byly součástí jejich života, jako jsou spolužáci, učitelé či prarodiče. Navíc vnímají frustraci rodičů, pro které je situace z mnoha důvodů také náročná,“ vysvětlila mluvčí Linky bezpečí Regina Jandová. Dětem také chybí zájmové kroužky, což se rovněž podepisuje na jejich psychickém zdraví.
Linka bezpečí je v provozu 24 hodin denně a je anonymní. Děti ve většině případů dispečerům neprozradí jméno, v anonymitě loni zůstalo přes 70 procent klientů. „Denně jsme odbavili 320 telefonátů, hovory byly delší než v roce 2019,“ uvedla Jandová. Vedle toho sociální pracovníci nabízejí pomoc i online na chatu nebo e-mailu.
Vzhledem k anonymitě je těžké určit věkovou kategorii, které doma nejvíce ubližují. Pokud se ale volající rozhodli říci věk, nejčastěji si na týrání stěžovaly děti mezi 11. a 17. rokem. Obecně na Linku bezpečí loni zavolalo 65 procent dívek a 35 procent chlapců.
Více myšlenek na sebevraždu
Ruku v ruce s týráním roste u dětí i sebepoškozování. Kvůli němu na Linku bezpečí loni zavolalo přes 1400 nezletilých a mladistvých, což je skoro o 30 procent více něž v roce 2019.
Muži se zabíjejí mnohem častěji než ženy. Počet sebevražd letos narostl, čísla ovlivnila pandemie |
Téměř 2500 volajících se loni dispečerům svěřilo, že přemýšlí nad dobrovolným ukončením svého života. V roce 2019 jich bylo něco málo přes dva tisíce. Lidovky přitom už před půl rokem informovaly, že počet sebepoškozovaných dětí v Česku každoročně roste, s problémem se setkávají hlavně dívky v pubertálním věku.
A koronavirová epidemie tomu nepomohla. Odborníci se shodují, že největší chuť ublížit si netrvá moc dlouho, přibližně půl hodiny. Právě těchto osudových třicet minut musí dítě překonat, pak se snižuje pravděpodobnost, že sáhne po žiletce či zapalovači.
Naopak některá témata šla v době covidu do ústraní. Děti na Lince bezpečí méně řeší sex (dotazy na sexuální témata loni klesly o 40 procent), seznamování a vztahy s kamarády.
