Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Za kšefty s léky ztráta licence. Lékařům hrozí i několik let vězení

Česko

  5:00
Lékařům a lékárníkům, kteří nelegálně obchodují s medikamenty na černém trhu, hrozí zákaz činnosti i několik let vězení.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Shutterstock

Mají dbát na správnou medikaci, místo toho podporují nadužívání léků. Řeč je o lékárnících či lékařích, kteří dodávají na černý trh psychoaktivní léky a z této nelegální aktivity profitují.

„Policie eviduje jednotky takových případů ročně,“ říká ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

Stáří s podvýživou. Senioři jedí nezdravě, často jim na kvalitní stravu chybí peníze

Jak již dříve LN informovaly, nezákonný prodej léků v Česku nebezpečně bobtná, zejména v prostředí takzvaného skrytého internetu.

Souvisí to i s tím, že rok od roku narůstá počet závislých na psychoaktivních lécích, tyto přípravky usmrtí desítky lidí ročně. Podle výroční zprávy o stavu drog v ČR každý čtvrtý Čech během života pozřel sedativa, hypnotika a opioidy proti bolesti bez lékařského předpisu či je užíval v rozporu s příbalovým letákem.

Patnáct let za mřížemi

Lékaři, který si přivydělává nelegálním prodejem psychoaktivních léčivých přípravků, přitom hrozí odebrání licence, nebo dokonce vězení. Záleží na závažnosti činu. Pokud jde o přestupek, zabývá se jím Státní ústav pro kontrolu léčiv.

„Konkrétně se to týká nelegálního zacházení s léčivými přípravky. Pokuta za takový přestupek může být až dvacet milionů korun,“ uvádí mluvčí ústavu Barbora Peterová.

Užívání léků a jeho důsledky

Pokud se ale lékař podílel na distribuci psychoaktivního léčiva jako drogy, může jít dokonce o trestný čin.

„Když jsme schopni dokázat, že lékař jednal s vědomím, že lék bude zneužit jako omamná psychotropní látka, a na této trestné činnosti se podílel, jde samozřejmě o trestný čin,“ vysvětluje šéf protidrogové centrály Frydrych. Osobně se za svou kariéru s tímto protiprávním jednáním u lékařů setkal opakovaně.

Lékař či farmaceut, jenž „kšeftoval“ s návykovými psychoaktivními léky a dopustil se tím trestného činu, může strávit až několik let za mřížemi.

Veřejně známý je případ lékárnice z Opavska, která podle obžaloby bez receptů prodávala návykový lék Adipex retard obsahující opiát. Za nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami jí hrozí až patnáctiletý pobyt ve vězení. Podle policie prodala Polákům 230 tisíc tablet přibližně za 400 tisíc korun.

Čekání na soudní verdikt

O tom, zda bude moci provinilý lékař či lékárník dál pracovat v oboru, rozhoduje soud. „Může uložit trest v podobě zákazu činnosti výkonu povolání, a to třeba na deset let,“ přiblížil Frydrych.

Pokud je s lékařem vedeno trestní řízení, Česká lékařská komora (ČLK) zpravidla vyčkává, jak dopadne, případně jak rozhodne soud.

„Samozřejmě nás jakékoliv zapojení lékařů do distribuce omamných látek netěší. Nicméně je to jev, který přesahuje disciplinární pravomoc ČLK,“ řekl LN mluvčí komory Michael Sojka. O členství ve stavovské organizaci přichází dotyčný zpravidla až v případě pravomocného odsouzení.

Podobně je tomu u České lékarnické komory, pod niž spadají všichni farmaceuti. I těm hrozí v případě provinění ztráta členství.

„Česká lékarnická komora výsledek trestního stíhání sleduje, a pokud skončí pravomocným odsouzením za takovouto činnost ohrožující důvěru v řádné poskytování zdravotní péče, čestná rada členy vylučuje z komory i bez disciplinárního řízení,“ uvedla mluvčí Michaela Bažantová. Zároveň potvrdila, že profesní organizace se s takovým protiprávním jednáním setkává, jde ale o ojedinělé situace.

I samotný zákon o zdravotnickém povolání zakazuje lékaři či lékárníkovi vykonávat svou profesi v případě, že není bezúhonný.

„Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen,“ stojí v zákoně.

Podle mluvčího lékařské komory Sojky jde tedy o jakousi pojistku ČLK, neboť zákon znemožňuje lékaři vykonávat svou profesi v případě, že byl pravomocně odsouzen za takový úmyslný trestný čin.

„Když lékař nelegálně obchoduje s návykovými látkami, většinou se jedná o trestný čin, takže případ řeší orgány činné v trestním řízení, my nemáme pravomoc povolávat svědky,“ uvedl Sojka.

S prohřeškem před komisi

O vyloučení lékaře ze svých řad rozhoduje disciplinární řád ČLK v případě, kdy příslušné orgány činné rozhodnou, že se doktor nedopustil trestného činu, nýbrž jednal v rozporu s etickým kodexem. V návaznosti na to lékařská komise zahajuje s doktorem disciplinární řízení.

„Případ předáváme ČLK, když zjistíme, že lékař dělal něco jiného, než měl, ale jeho jednání nedosahovalo intenzity protiprávního jednání,“ uvedl šéf protidrogové centrály Frydrych. Disciplinární řád komory zpravidla řeší odborný či etický prohřešek lékaře, kdy je na jedné straně lékař a na druhé straně poškozený pacient či jeho příbuzní.

Problém ovšem je, že ČLK může zahájit disciplinární řízení pouze na základě stížnosti. „V případě nelegálního prodeje návykových látek není nikdo, kdo by stížnost podal, neboť z obchodu profitují obě strany,“ řekl Sojka s tím, že pro komoru je těžké na tuto nezákonnou aktivitu přijít.

Pátrání po šibalech z řad doktorů a farmaceutů je tak v rukou především Národní protidrogové centrály.

„Většinou se k takovému lékaři dostaneme skrze uživatele, kteří na černém trhu lék shánějí. Přes zákazníky pátráme po zdroji,“ říká šéf útvaru Frydrych.