Pobouření muslimové – Al Kajda žádá smrt za další Muhammadovy karikatury
Vilks nedráždí jen islamisty. Například spor se švédskými úřady „vyřešil“ vyhlášením vlastního státu kolem svých uměleckých děl.
STOCKHOLM/PRAHA „Al Kajda poslední dobou nějak zchudla,“ komentoval hrozby teroristů, kteří vypsali za jeho zabití odměnu 100 000 dolarů, švédský umělec Lars Vilks. „Výše částky vypsané na mou hlavu mě trochu zklamala,“ dodal s tím, že čekal „aspoň milion“. Původce nejnovějšího skandálu kolem „urážlivých karikatur“ proroka Muhammada nechává zlost muslimů ve Švédsku i ve světě chladným. Není to ostatně poprvé, co svým dílem vyvolal skandál. I když je pravda, že až dosud se potýkal spíš se švédskými úřady a nejrůznějšími uměleckými spolky.
Celá aféra se točí kolem tří Vilksových perokreseb, na nichž vyobrazil Proroka jako tzv. rondellhunda, což je forma pouliční instalace, obvykle v podobě psa, z kartonu nebo jiných materiálů.
Vilksovi je „z důvodu obav o bezpečnost“ odmítly vystavit hned dvě galerie ve Švédsku, načež je 18. srpna otiskl regionální deník Nerikes Allehanda z Örebro spolu s úvodníkem tvrdě kritizujícím „autocenzuru“.
Po muslimech i židé
To také Vilks udává jako hlavní důvod, proč vlastně zopakoval to, co vyvolalo násilné protesty muslimů po celém světě před rokem a půl, když urážlivé karikatury proroka Muhammada otiskl dánský list JyllandsPosten.
„Musíme mít právo kritizovat náboženství. Proč by měl mít islám výjimku z kritiky, která je zcela běžná vůči judaismu nebo křesťanství?“ řekl Vilks švédské tiskové agentuře TT. Své kresby poté označil za „horké brambory“, kterými chtěl ve Švédsku podnítit diskusi. Následnou kresbou „moderní židovské svině, nažrané kapitalismem“ zveřejněnou na svých internetových stránkách www.vilks.net také odpověděl na kritiku, že si bere za cíl jen muslimy.
Skandální kresby Muhammada nejsou zdaleka první Vilksovou kontroverzí. Muž, který má titul PhD. z kunsthistorie a v letech 1997–2003 přednášel na univerzitě v Bergenu, provokuje rád.
Ve Švédsku je známý především jako tvůrce obřích instalací na pobřeží na jihu země. Proslavil se už v roce 1980, když na pobřeží ve Skane vytvořil z 75 tun naplaveného dřeva trojici věží nazvanou Nimis (latinsky „příliš“) a kamennou Arx („pevnost“). Umístil je v přírodní rezervaci Kullaberg a další dva roky o nich nikdo nevěděl, protože se k nim dalo jen velmi obtížně dostat. Když se o instalacích konečně dozvěděly úřady, označily je za budovy (jejichž výstavba je v přírodní rezervaci zakázána), a žádaly jejich odstranění. Následovalo mnohaleté soudní přetahování, které ve prospěch místních úřadů rozhodla až švédská centrální vláda. V té době už ovšem Nimis byla oblíbenou turistickou atrakcí a od Vilkse ji odkoupil konceptuální umělec Christo.
A v roce 1996 nasadil Vilks svému sporu s úřady korunu, když na protest proti obstrukcím vyhlásil na jednom kilometru čtverečném kolem svých uměleckých výtvorů nezávislý mikrostát Ladonia. Jeho původní počet obyvatel (nula) se od té doby rozrostl na pár set – vesměs umělců, kteří platí daně v podobě „kreativních příspěvků“.
Blog a kresby Larse Vilkse najdete na www.vilks.net
