25. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Za pitnou vodu se platí, za umělý sníh ne. Čerpají jen málo, brání skiareály ministerstvo

Bez umělého zasněžování si vlekaři v Česku neumí zimu už představit. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bez umělého zasněžování si vlekaři v Česku neumí zimu už představit. | foto: Martin Prachař, Lidovky.cz

PRAHA Skiareály by měly za vodu pro umělá zasněžování platit, ne mít výjimku, navrhují vodohospodáři. Ministerstvo zemědělství i samotná horská střediska se ale brání tím, že vody odebírají jen zanedbatelné množství. Zákon přitom zpoplatňuje odběry povrchových vod pro průmysl či výrobu pitné vody.

Sucho a nedostatek vody v krajině obecně je velkým tématem několika posledních let. I proto se v připomínkovém řízení právě nachází novela vodního zákona, která má problém sucha řešit. Server Lidovky.cz již ve svém článku poukázal na možnou návaznost sucha na umělé zasněžování, které si bere potřebnou vodu z povrchových vodních toků.

Skiareály by měly za vodu pro umělá zasněžování platit, ne mít výjimku, navrhují vodohospodáři. Ministerstvo zemědělství i samotná horská střediska se ale brání tím, že vody odebírají jen zanedbatelné množství. Zákon přitom zpoplatňuje odběry povrchových vod pro průmysl či výrobu pitné vody.

Na to se zaměřila i připomínka Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), jež navrhovala aby bylo odebírání vody pro potřeby umělého zasněžování zpoplatněno. Má totiž již dlouhá léta z této povinnosti výjimku. SOVAK podal připomínku prostřednictvím Svazu měst a obcí České republiky (SMOČR).

„Pracujeme s nejjednodušším argumentem. Pokud občané platí poplatek za vodné, tedy za odběr povrchových i podzemních vod, nevidíme důvod, proč takovou výjimku udržovat pro lidskou kratochvíli jako lyžování, jak je tomu v případě umělého zasněžování,“ vysvětil serveru Lidovky.cz Filip Wanner ze sekretariátu sdružení. Stejnou výjimku už požívají jen velmi specifické případy – provoz rybích líhní a sádek, napouštění chovných rybníků a veřejných koupališť, zatápění jam po těžbě, chlazení výzkumných jaderných reaktorů, případy požáru či zavlažování pro biotopů a lesních školek. Lyžování na umělém sněhu je tak jediný koníček, pro nějž poplatky za odběr většího objemu vody neplatí.

Podle Wannera se jedná tak především o výchovný moment a vzkaz veřejnosti. Uznává sice argument, že pro umělé zasněžování se odebere jen zanedbatelné množství vody, zároveň ale dodává, že pokud už nyní stát zpoplatňuje odběr povrchových vod pro výrobu pitné vody, není nutné, aby si takovou luxusní výjimku dopřávaly skiareály.

Ministerstvo zemědělství, které se připomínkou zabývalo, ale podobné nápady striktně odmítá. „Ministerstvo zemědělství o zpoplatnění odběrů povrchové vody pro výrobu sněhu vodními děly nikdy neuvažovalo,“ napsal serveru Lidovky.cz mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Návrh tohoto rázu se ale neocitá na stole ministerských úředníků poprvé. Zabývali se jím už vloni v lednu, už tehdy se ale vše zastavilo na nízkém objemu odčerpané vody.

Tento argument razí ministerstvo ostatně i nyní. I přes probíhající připomínkové řízení má ale zřejmě resort zemědělství v této problematice jasno. „Vzhledem k zanedbatelnému množství vody odebrané pro tyto účely oproti celkovým odběrům platbu za odběry pro zasněžování nebudeme zavádět,“ sdělil Bílý.

Právě odhady o celkové spotřebě vody pro umělé zasněžování se drasticky liší. Zatímco ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot hovoří o 1,5 milionu kubíku za sezónu, například Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku pracuje s čísly přesahujícími 40 miliónů kubíků. Studií na toto téma se už zabývá Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV) v Praze, konečné výsledky však budou až za tři roky, kdy bude studie dokončena.

Podle Tomáše Hrdinky ze sekretariátu ústavu však už průběžné výsledky naznačují, že objem „ztracené“ vody není zcela zanedbatelný. Hrdinka také serveru Lidovky.cz potvrdil, že VÚV podporuje stanoviska SOVAKu. „Není to jen o vybírání peněz. Jde také o psychologickou hranici proti zneužívání ekonomického statku, kterým voda je,“ uvedl Hrdinka.

Paragraf 101 vodního zákona ukládá zaplatit za odběry každému odběrateli, který ročně přesáhne kvótu 6 tisíc kubíků. To je v porovnání s uvažovanými 40 miliony, ale i 1,5 milionem, kubíků titěrná část. Jenže právě vodní děla mají v zákoně výjimku a voda čerpaná pro ně zpoplatněná není. Filip Wanner si to vysvětluje tím, že výjimka v zákoně existuje jako legislativní anachronismus, pro který už nyní není důvod. Navíc „zasněžovači“ svou výjimku využívají v případě, kdy není sníh – a přirozené zásoby vody v krajině na jaro jsou tak v ohrožení.

„Výjimka se v zákoně objevila okolo roku 2001, tehdy byla ale technologie umělého zasněžování v Česku někde na začátku a taková výjimka tedy dávala smysl. Dnes se ale počet areálů využívající umělý sníh výrazně navýšil. Udržení takové výjimky už pro nás tedy není odůvodnitelné,“ vysvětlil Wanner s tím, že dnes vznikající horská střediska už s umělým zasněžováním do budoucna implicitně počítají. Není ale podle něj důvod, proč by se neměly zařadit po bok průmyslu, který za odběr vod platí.

Sám Wanner ale uznává, že novela vodního zákona řeší mnohem důležitější a konfliktnější témata. Šance pro návrhy vodohospodářů ale stále existuje. Ministerstvo zemědělství po rozporech s ministerstvem životního prostředí vypořádání připomínek k novele stáhlo, nyní chystá jeho druhou verzi.

Šéf rezortu životního prostředí Richard Brabec řekl serveru Lidovky.cz, že návrh na zpoplatnění odběrů na stole nepochybně přistane, nebude však z pera jeho ministerstva. Podle Brabce panují okolo dopadů zasněžování příliš rozdílné závěry. „Někdo říká, že to zadržuje odtok vody a někdo, že to je úplně obráceně, protože umělý sníh je spíš led, tak naopak spíš urychluje odtok sněhu, který je na něm,“ řekl ministr s tím, že se zřejmě bude čekat na závěry studie Výzkumného ústavu vodohospodářského, jež se problematice věnuje. Ta však ještě několik let poběží.

Řešením by podle Brabce měly být umělé nádrže, ze kterých by provozovatelé měli vodu na zasněžování brát. Připouští ale, že pochybení se na straně odběratelů dějí. „Když je málo vody v toku, tak je tam samozřejmě i málo vody v zimě a pak to má samozřejmě dopad na to, že skoro nic neteče. Když někdo nemá vlastní zdroj vody, tak může mít tendenci na černo vodu odebírat,“ vysvětlil Richard Brabec. Očekává také, že se výjimky v zákoně, jako má umělé zasněžování, budou během projednávání zákona diskutovat.

Asociace horských středisek se však kroku zpoplatnění odběrů povrchových vod přirozeně brání, ředitel Libor Knot už upozornil, že by zavedení takových poplatků dopadlo především na samotné lyžaře, kterým by obratem zdražily skipasy. Společenská debata, která se okolo odběrů vod pro umělé zasněžování vede podle něj není vyvážená. „My chceme vést seriózní debatu, která bude obsahovat vyvážené pohledy – tedy nejen aspekt ochrany přírody (který je zejména v chráněných územích samozřejmě důležitý), ale také uvažovat celkové dopady této činnosti, včetně celospolečenských souvislostí,“ napsal serveru Lidovky.cz Knot.

Argumentuje například finančními přínosy zasněžování, ty mají podle něj pozitivní dopad především na samotné regiony, kam Češi i zahraniční turisté jezdí za sněhovými hrátkami. „Je doložen poměr, že 1 koruna utracená ve skiareálu, znamená až 7 Kč utracených v dalších navazujících službách. Nebude-li provozně fungovat skiareál, bude to znamenat problém pro celý horský region,“ říká Knot a připomíná, že v dotčených horských oblastech už nyní dochází kvůli nedostatku pracovních pozic ke snižování počtu obyvatel. Celkový přínos státnímu rozpočtu u horských středisek pak vyčísluje na více než 12 miliard korun ročně.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz