Báňský úřad podle Havla zajistil všechny možné důkazy a vyslýchá svědky. "Některé důkazy ale budou pohřbeny navždy," poznamenal. Podle něj byl poslední propad odlišný od dřívějších dvou ve Stromovce. Délku vyšetřování odhadl na dva měsíce.
Čtěte také |
Rozestavěný tunel Blanka se propadl v noci na úterý v zahradě budovy ministerstva kultury. Na místě vznikl kráter o rozměrech 20 krát 35 metrů. Kvůli propadu podali pražský primátor Pavel Bém i hlavní město trestní oznámení na neznámého pachatele.
ČBÚ další ražbu úseku Brusnice zakázal až do té doby, dokud nebude vypracován nový geologický průzkum a přepracována dokumentace k této části stavby. Stavebníci pracují v ostatních částech tunelového komplexu Blanka, které už jsou proraženy. V nich je potřeba například vybudovat obezdívku, instalovat technologie a vzduchotechniku.
Tunelový komplex Blanka, který se začal stavět v roce 2007, má být součástí severozápadní části městského okruhu. Stavební práce na tunelovém komplexu Blanka vyjdou Prahu na 21,2 miliardy korun, technologie budou stát dalších 4,5 miliardy korun.
Informace o projektu tunelu Blanka 10. srpna probere také sněmovní hospodářský výbor . Předseda výboru Milan Urban (ČSSD) novinářům řekl, že výbor požádal o informace Český báňský úřad (ČBÚ). Na jednání byl pozván předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek.
"Hospodářský výbor požádal o aktuální zprávu související s havárií v tunelu Blanka a informaci, jak je zajištěna bezpečnost občanů na povrhu i pracovníků dodavatelské stavební společnosti," uvedl Urban. Je si prý vědom toho, že dodavatelsko-odběratelské vztahy sněmovně řešit nepřísluší.
Podle Dušana Havla z Českého báňského úřadu může být za propadem tunelu chyba v projektové dokumentaci nebo technologická nekázeň. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním jednání rady hlavního města. Za třetí možnou příčinu označil Havel geologické důvody, vyšetřování se ale podle něj zaměřuje spíše na první dvě varianty.
