"Dnešního dne bylo vydáno usnesení, kterým se celá věc odkládá," řekl mluvčí protikorupční služby Roman Skřepek. Znamená to, že policie nenašla dostatek důkazů, aby mohla někoho obvinit. Píše to server Aktuálně.cz.
Je to podruhé, co kauzu gripenů potkal stejný osud. Poprvé bylo vyšetřování odloženo na počátku tisíciletí, kdy sice detektivové konstatovali, že se při dojednávání pronájmu stíhaček uplácelo, avšak viníky nelze usvědčit.
Nový verdikt přišel ve stejné době, kdy server Aktuálně.cz informoval, že se o případ začal zajímat americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI).
Američany na kauzu upozornili dva bývalí manažeři rakouské Erste Bank Hans Leitner a Peter Andahazy, kteří chtějí americké justici dodat důkazy o korupci během českého tendru.
Kauza gripenů a privatizace České spořitelny souvisí
Tvrzení o gripenech je součástí žaloby, která uvádí, že Erste Bank údajně uplácela při privatizacích ve střední a východní Evropě, včetně nákupu České spořitelny. Žalobu prý dvojice mužů chce podat do konce roku.
Předložení žaloby v USA exmanažerům údajně umožňuje fakt, že Erste Bank je kótovaná na newyorské burze a skupina současně vlastní bankovní licenci pro New York.
V obou kauzách figurují stejná jména, tvrdí exmanažeři. "Byznys po celé Evropě je natolik provázaný, že stejné osoby figurují jak v případě korupce Erste Bank, tak i v kauze gripen," řekl Leitner. "Kromě toho existuje podezření, že některé finanční toky probíhaly přes účty Erste nebo její dceřiné společnosti. A banka má znát své klienty a jejich podezřelé obchody má monitorovat," doplnil Andahazy.
Druhé kolo českého vyšetřování kauzy gripenů rozjely úřady v zahraničí, které do Prahy poslaly řadu důkazů - mimo jiné fax lobbisty Alfonse Mensdorffa-Pouillyho, v němž urguje zaslání peněz určených mimo jiné pro dvacítku českých politiků a úředníků. O faxu informovala před časem švédská veřejnoprávní televize. Ani tento dokument ale k obvinění nevedl. Jména lidí, pro něž měly být úplatky ve výši tří miliard korun určeny, na faxu ani uvedena nebyla.
Obviněn jen Mensdorf
Švédská televize současně uvedla, že úplatky v Česku byly kromě Mensdorfa spojeny s bývalým kanadským ministrem a emigrantem Otto Jelinkem a zbrojařem a přítelem exministra financí a nynějšího prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska Richardem Hávou. Oba to popřeli. Obviněn tak zůstává jen Mensdorf, který byl před rokem zatčen a strávil nějaký čas ve vazbě v Rakousku, nyní čeká na soud na svobodě.
Podobně jako v Česku skončilo před časem i vyšetřování transakcí britsko-švédského zbrojařského konsorcia BAE Systems a SAAB ve Švédsku a Velké Británii. Šetření obří korupce bylo zastaveno poté, co zbrojaři oznámili, že přiznají vinu, omluví se a zaplatí pokutu.
Termín ale vypršel v září, sjednaná dohoda naplněna nebyla a vyšetřující úřady oznámily, že nakonec žalobu proti firmě kvůli korupci připraví.
Místo koupě jen pronájem
Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.
Česko ale nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny přiletěly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.
