Až dosud se však všichni tvářili, že šlo o „nedorozumění“ či věci, které si obě strany časem vysvětlí. Dnes začala mezi Hradem a vládou Andreje Babiše opravdová válka.
Prezident zveřejnil esemeskovou komunikaci mezi Petrem Macinkou a svým „přítelem po boku“ Petrem Kolářem s tím, že jde o vydírání a předá to bezpečnostním složkám.
Předseda Motoristů v odvetě prohlásil, že bude požadovat, aby Česko na summitu NATO nezastupovala hlava státu, jak bývá obvyklé, ale ministerský předseda. Andrej Babiš sice Macinku zkritizoval za formu textových zpráv, ale jinak ho podržel.
Nastal všeobecný mumraj, kdy představitelé opozičních stran tepou Macinku, Babiše a celou vládu za „vydírání“ a požadují odvolání předsedy Motoristů. Zatímco členové a stoupenci vládních stran mluví přesně opačně. Jak už se v posledních měsících/letech stalo zvykem.
Přesto z celého příběhu vystupuje několik bodů. Pojďme si je stručně zrekapitulovat:
1.
Petr Kolář je oficiálně přiznaným poradcem prezidenta, se kterým se řeší klíčové věci, které by měly být diskutovány přímo s hlavou státu. Nikoli tedy pouhý „přítel po boku“, který o sobě vykládá, kterak nemá ani vstupní kartu na Pražský hrad.
2.
Zveřejnění soukromé konverzace je bez ohledu na obsah obrovská „prasárna“. To se prostě nedělá. I z prezidentem Pavlem zveřejněných útržku je patrné, že si Macinka s Kolářem nepsali poprvé. Na prvním screenshotu je ještě vidět kus Kolářovy zprávy z jiného dne.
3.
Uvidíme, co na to policie, ale spíš než vydírání to celé vypadá jako snaha o politický obchod. Takové „obchody“ jsou v politice naprosto běžné. Na jaře 2009 například tehdejší premiér za ODS Mirek Topolánek odmítnul požadavky Jaromíra Soukupa, a tak mu dvě poslankyně ze Strany zelených spolu s Vlastimilem Tlustým a dalšími potopily vládu.
V prosinci 2021 zase tehdejší prezident Miloš Zeman prohlásil, že do vlády nejmenuje tehdy ještě Piráta Jana Lipavského. Ačkoli Zeman v případech Miroslava Pocheho a Michala Šmardy dokázal, že umí být neústupný, tady změnil názor během víkendu.
Po předjednání věci s Pavlem Blažkem chtěl totiž od nastupujícího premiéra Fialy abolici pro svého kancléře Vratislava Mynáře, jehož stíhání pokládal za politicky motivované.
„Když jsem jednal s Petrem Fialou, zeptal jsem se ho, zda je ochoten podepsat tuto abolici, a já ho budu citovat doslova, řekl: To mi nedělá problém. A to je vše, co k tomu mohu říci,“ popsal o pár let později Blesku Zeman, když se na tuto část dohody šéf ODS vykašlal. Podobných – ne zrovna vábných a voňavých politických obchodů – by se dala z fleku vyjmenovat celá řada.
4.
Petr Macinka se zdá být opojený mocí, která mu náhle spadla do klína, a občas se chová jako zpovykané rozmazlené dítě s bohatým tatínkem za zády. Ačkoli je výše popsáno, že podobné obchody nejsou v politice ničím novým, takhle se rozhodně nedělají.
Posílat něco takového prostřednictvím SMS – respektive jakoukoli jinou písemnou formou – může jen mimořádný hlupák. Zvlášť, když víte, že adresát je vaším politickým soupeřem. Obvykle se takové věci řeší tak, že se daní lidé prostě potkají a vše podstatné si řeknou mezi čtyřma očima.
5.
Když už měl Petr Macinka potřebu něco takového Petru Kolářovi psát, měl si alespoň ohlídat styl. Nabubřelé žvásty a věty typu „spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace“ či „já jsem připraven bojovat s Petrem Pavlem za Turka tak brutálně, že z toho bude velké a dlouho trvající téma – bez skrupulí“ zní tak směšně a trapně, jako by je psal zpovykaný teenager s bohatým tatínkem za zády.
6.
Nemluvě o dalším sdělení, které se týká čtyř letounů L-159 pro Ukrajince, které jim Pavel v Kyjevě slíbil a vláda (ovšem stejně jako bývalá ministryně obrany Jana Černochová z ODS) uvedli, že se bez nich neobejdeme.
Tady se najednou Macinka chvástá, jak by „o tom Tomia možná přesvědčil (tak jako jsem s ním mluvil o muniční iniciativě). Jenže teď už to není možné“. Andrej Babiš musí mít z předsedy svých koaličních partnerů a ministra zahraničí vyloženě „radost“. Až na kost.
7.
Přesto dnes Babiš Macinku musel podržet. Měl totiž na vybranou – buď se od něj distancuje a velice pravděpodobně si tím rozbije svoji koaliční vládu, což by Hradu nejspíš vyhovovalo. Anebo se předsedy koaliční strany zastane a tím potvrdí válku s Hradem, ovšem tentokrát už za použití granátů a těžké bojové techniky.
Tato válka s největší pravděpodobností potrvá dlouho. Přinejmenším dva roky do příští prezidentské volby, na kterou Petr Pavel s obrovským předstihem evidentně zahájil kampaň. S tím také souvisí bod číslo 8.
8.
Petr Pavel s Petrem Kolářem v zádech se dneškem definitivně stali skutečnými a jedinými lídry celé opozice, která se za nimi sešikovala jako jeden muž. A – dobře – i jedna žena.
