„Tato rámcová smlouva stanoví právní rámec pro mezinárodní spolupráci smluvních stran v oblasti zdravotnické záchranné služby, s cílem zajistit v příhraničním území co nejlepší dostupnost této služby,“ píše se v dokumentu. Konkrétní parametry včetně financování přeshraničních zásahů budou upřesněné v navazujících ujednáních.
Platit bude 30 dní poté, co ji schválí Parlamenty obou zemí. V České republice se bude vztahovat na příhraniční regiony Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. České sanitky budou moci naopak vyjíždět do Bratislavského, Trnavského, Trenčínského a Žilinského kraje. Pro dohled nad plněním smlouvy vznikne speciální komise složená ze zástupců obou zemí.
„Přeshraniční spolupráce podle této rámcové smlouvy probíhá na základě žádosti příslušného zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby jedné smluvní strany o spolupráci, akceptace této žádosti příslušným zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby druhé smluvní strany a vysláním výjezdové skupiny na místo zásahu,“ píše se v materiálu. Vztahovat se smlouva bude na zásahy sanitek i záchranářských vrtulníků.
Plán zajištění letecké záchranné služby po roce 2028 počítá s tím, že pokrytí Zlínského kraje, kde dosud stanoviště záchranářského vrtulníku chybí, zajistí právě Slovensko, konkrétně vrtulníky z Trenčína. V ČR má do té doby vzniknout nové stanoviště v Karlovarském kraji.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1 087 000 obyvatel. Například na Slovensku je to 778 000 lidí, v Rakousku 536 000, v Polsku 1 720 000. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu.
Počty výjezdů zdravotnických záchranných služeb (ZZS) dlouhodobě narůstají, téměř v polovině krajů to bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2013 až 2023 o více než čtvrtinu, ve Středočeském kraji o 40 procent. V roce 2023 šlo o 1,04 milionu výjezdů.
Nejčastěji byla v roce 2023 příčinou výjezdu ZZS bolest na hrudi, břicha či hrdla, šlo o 112 409 případů, tvořily téměř 11 procent. Skoro desetina výjezdů byla pro poranění hlavy, následovala ostatní poranění a nemoci oběhové soustavy.
Rychleji než počet výjezdů rostou náklady veřejného zdravotního pojištění na ZZS. V roce 2013 byly podle dat z jednání o úhradách péče mezi jejími poskytovateli a zdravotními pojišťovnami náklady 2,15 miliardy korun, v roce 2023 byly 5,7 miliardy Kč.
