Existenci těchto médií stanovuje zákon a soudný člověk by neměl pochybovat o nutnosti existence televize a rozhlasu veřejné služby, která nesmí být závislá na proměnlivé politické scéně. K tomu je samozřejmě zapotřebí zákona, který by zaručil, že Rady ČT a ČRo, tedy kontrolní orgány médií veřejnoprávní služby, budou schopny posoudit a zajistit plnění všech těchto funkcí. V sousedních zemích se do rad veřejnoprávních médií volí uznávané osobnosti kulturního, vědeckého i občanského života, jejichž pověst zaručuje nestranný pohled na současné dění a nezávislost na politických stranách. U nás členy rad sice navrhují různá sdružení, ale konečný výběr dělá pouze Poslanecká sněmovna. A výsledek? Současné složení Rady ČT se skládá z bývalých politiků, poradců politiků, tiskového mluvčího MČ Praha 5 za starosty Jančíka, paní ze zpravodajského týmu Jany Bobošíkové za televizní stávky v konci roku 2000, kdysi mistryně v hodu koulí se slovníkem nehodným jakékoli reprezentace čehokoli... Jakešovský útok Politici na dopis FITES, ARAS a Inventury demokracie neodpověděli, ale ozval se generální ředitel ČT Jiří Janeček. Jakešovsky zaútočil na tvůrčí pracovníky s výhrůžkou, že zveřejní jejich příjmy v ČT. Přitom ze smluv, které ČT s autory uzavírá, je jasné, že žádná ze zúčastněných stran nesmí o podmínkách smluv zveřejnit vůbec nic. Radu ČT pak generální ředitel klamně informoval o výši honorářů tvůrců. Tady pan generální volil dobrou a osvědčenou taktiku - udělat ze stěžovatelů lidi, kteří mají Českou televizi za dojnou krávu a nevědí, kde ve svých požadavcích skončit. Tvůrčí pracovníci ale nejsou zaměstnanci ČT - není jím scenárista, tedy ten, kdo pořad vymyslí a napíše, ani účinkující, který v pořadu vystoupí, ani herec, který v něm hraje, ani zvukový mistr, který zaznamená, co účinkující říká, ani architekt, který navrhne scénu, ani střihač, který pořad natáčený v různých prostředích v různých dnech sestříhá, ani hudebník, který k tomu napíše nebo vybere hudbu, ani kameraman, který pořad nasnímá, ani režisér, pod jehož vedením pořad vznikal ve všech fázích výroby a za jeho kvalitu odpovídá. Tito lidé jsou podle zákona osobami samostatně výdělečně činnými, a jsou tedy existenčně závislí jen na možnostech uplatnění podle kvality své práce.
ČT má ze zákona odvíjet svou činnost z plateb občanů, a proto nemá její vedení uvažovat komerčně, ale se vzdělávacími a kulturně osvětovými plány - i proto je její povinností vybírat nejlepší tvůrce a vysílat nejlepší práce. Proto by měl management této veřejnoprávní instituce s autory jednat korektně, měl by umět rozpoznat dobrý námět a dobrého tvůrce. Samozřejmě to umí řadoví dramaturgové a díky tomu ČT dosud natáčí a vysílá i velmi dobré pořady, dnes už i příběhy, které se vyrovnávají s komunistickou minulostí, ale rok od roku mají dramaturgové menší pravomoci, méně peněz na výrobu a kratší vysílací čas.
ARAS a FITES si silně uvědomují, že kritizovat, žádat změny, odvolávat lidi z funkcí je velmi jednoduché. Proto v otevřeném dopise Radě ČT podávají v jasně formulovaných jedenácti bodech úkoly, které má Rada ČT od vedení České televize vyžadovat, aby se vyjasnila situace mezi vedením ČT a tvůrci a aby Česká televize začala fungovat průhledně - finančně i organizačně. Lidé už se kvůli ČT nevzrušují Osobně si nemyslím, že Rada ČT, ve složení shora popsaném, bude schopna cokoli řešit, a širší veřejnost, která ještě před deseti lety byla schopna chápat důležitost televize veřejné služby a byla ochotna za ni i demonstrovat, se touto situací vzrušovat nebude. Za posledních několik dlouhých let si už lidé zvykli, že více vzruchu zažijí na komerčních kanálech. Vždyť v současnosti má ČT jeden jediný investigativní pořad, politické debaty se smrskly na Moravcovy nedělní sedánky se stokrát už viděnými politiky, sociální dokumenty postupně zmizely, dramatická tvorba žije především z archivu, inovace Studia kamarád je trapnou neschopností vymyslet pro děti něco nového, vzdělávací pořady pod hrdým názvem Televizní akademie jsou umístěny do brzkých odpoledních hodin, kdy je může sledovat jedině důchodce, a to jen do jara, pak raději půjde na procházku.
Pokud chceme zachránit tvář ČT jako instituce služby veřejnosti, instituce, která bude přinášet kvalitu, vzdělání a objektivní pohled na současné dění, je nutné znovu a znovu apelovat na parlament a na změnu zákona o radách, aby byly složeny z osobností zaručujících, že zvolí správného ředitele, a ten si pak zvolí správné lidi do vedení jak dramaturgického, tak i dobré manažery a ekonomy.
To je samozřejmě úkol nejen tvůrců, ale i novinářské obce a všech vzdělaných lidí, kteří chápou, že veřejnoprávní média jsou jedním z prostředků, které mohou pozvednout vkus, vzdělanost, informovanost lidí, již jsou ochotni se poučovat, vzdělávat a kultivovaně se bavit.
Za posledních několik dlouhých let si už lidé zvykli, že více vzruchu zažijí na komerčních kanálech
Rok od roku mají dramaturgové České televize menší pravomoci, méně peněz na výrobu a menší vysílací čas
O autorovi| LJUBA VÁCLAVOVÁ, dokumentaristka Autorka je místopředsedkyní Rady Asociace režisérů a scenáristů (ARAS)
