Nečekaně tak otevřela jeden z nejzamotanějších kriminálních případů novodobé historie.
V tuzemsku nemá srovnání a v evropském kontextu mu může konkurovat jen nedávný případ z rakouského Amstettenu.
Policie a státní zástupci takzvaný kuřimský případ nedávno uzavřeli. Jako viníky mrzačení bratrů Ondřeje a Jakuba označili v obžalobě šest lidí v čele se sestrami Klárou a Kateřinou Mauerovými, kteří společně jednali „s cílem přetrhnout základní vazby v rámci rodiny a vytvořit člověka se zlomenou vůlí necitlivého k bolesti a násilí“.
Před soudem by se všichni mohli sejít v polovině června. Soudce brněnského krajského soudu Pavel Göth, který dostal případ na starost, může udělit tresty až do výše dvanácti let. Vyjasnění všech neznámých se však možná nedočká veřejnost – advokáti i státní zastupitelství navrhují jednat za zavřenými dveřmi. Soudce zatím jejich podnět nevyhodnotil.
Už tento pátek se bude na lavici obžalovaných zodpovídat ústřední postava celého případu – třiatřicetiletá Barbora Škrlová, která se vžila do role třináctileté Aničky a stejně starého Adama v Norsku. Právě za první z přetvářek v brněnském krizovém centru Klokánek, ze kterého žena utekla do zahraničí, čelí obžalobě a může ji stihnout až dvouletý trest.
Kuřimský případ zaplnil stovky novinových stran a rozpoutal celospolečenskou debatu o ochraně dětí před týráním, postupu soudů v případech svěření do péče, působení sekt v tuzemsku, domácí výuce či etickém chování médií. Navždy pak spojila týrané děti s městem na okraji Brna.
