Pondělí 25. října 2021, svátek má Beáta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Začíná rok sluneční soustavy

Česko

Výzkum vesmíru se letos zaměří na planety, měsíce a asteroidy

Čeká nás opravdu nabitý rok. Výzkum těles sluneční soustavy bude v letošním roce tak intenzivní, že NASA dokonce vyhlásila Rok sluneční soustavy, říká Jan Veselý z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Akce zahrnuje některé mise kosmických sond z konce roku 2010 a přesahuje až do roku následujícího.

První zajímavá událost přijde 14. února. V den, kdy se v anglosaských zemích slaví svátek zamilovaných - svatý Valentýn -, se odehraje vysoko nad našimi hlavami romantická schůzka. Sonda Stardust (Hvězdný prach), která v roce 2006 úspěšně dopravila na Zemi pouzdro se vzorky materiálu odebraného z chvostu komety Wild 2, zamíří k další kometě. A ne k ledajaké: navštíví další mediální hvězdu Tempel 1, kolem níž v roce 2005 prolétla už sonda Deep Impact (Drtivý dopad), vystřelila do jejího jádra měděný projektil a spolu s pozemskými dalekohledy pak analyzovala složení uvolněného materiálu.

Stardust se nyní pod hlavičkou mise Stardust-NExT (New Exploration of Tempel 1 neboli Nový výzkum Tempel 1) letí podívat, jak se „ostřelované“ kometě po pěti letech daří. Přiblíží se k ní na 200 kilometrů. Když Stardust úspěšně splnil své první poslání, byl v tak dobré kondici, že se ho programoví manažeři NASA rozhodli poslat k dalšímu cíli. „Tempel 1 byla shodou okolností ve výhodné pozici, takže jiná kometa ani nepřicházela v úvahu. Díky Stardustu navíc můžeme studovat stejné těleso jiným souborem přístrojů než během prvního průletu ze sondy Deep Impact,“ vysvětluje Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR.

„Pozorování také umožní zjistit změny vzhledu jádra způsobené odpařením většího množství materiálu po nárazu projektilu z první sondy,“ říká Antonín Vítek. „Navíc je dráha sondy volena tak, aby mohla snímkovat i kráter vytvořený projektilem Deep Impact, který byl tehdy zahalen oblakem vymrštěného prachu,“ dodává český odborník. Parkoviště u Merkuru a Vesty O měsíc později, 18. března, by měla u svého cíle definitivně „zaparkovat“ družice MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging mission). Jak napovídá název, je zaměřená na výzkum povrchu, prostředí, geochemie a měření Merkuru. V minulých letech už kolem něj třikrát prolétla, nyní u něj zůstane natrvalo a začne se systematickým dlouhodobým průzkumem. Jde o první těleso pozemského původu, které bude kolem Merkuru obíhat. V letech 1974 a 1975 kolem něj pouze třikrát prolétla americká sonda Mariner 10, takže u této planety mají vědci co dohánět. Snad bude manévr navádění na oběžnou dráhu úspěšnější než u japonské družice Akatsuki, která před pár týdny nešťastně minula Venuši.

Po téměř čtyřletém putování dosáhne v červenci svého prvního cíle také sonda Dawn (Úsvit). Na cestě je už od září 2007. Letos v létě bude navedena na oběžnou dráhu okolo planetky Vesta, která patří mezi největší tělesa v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Zdrží se u ní rok a po jejím detailním průzkumu zamíří o kámen dál - k trpasličí planetě Ceres, k níž dorazí v roce 2015.

Mise této sondy byla před startem několikrát odložena, a jednou dokonce úplně zrušena, takže o to víc se planetologové těší, až jejich vysněný kosmický poutník dorazí na místo a začne pracovat.

V roce 2006 totiž plánovaná mise nepřežila rozpočtové škrty. „Proti tomuto rozhodnutí se ale mezi vědci zvedla prudká vlna nevole. Podařilo se jim přesvědčit americké kongresmany o nutnosti zkoumat planetky kvůli případnému riziku srážky asteroidu se Zemí. Takže se Dawn do programu vrátil,“ vzpomíná Antonín Vítek.

Vědci doufají, že vedle podrobností o složení asteroidů se dozvědí také nové informace o vzniku a vývoji sluneční soustavy. Obě tělesa totiž mají stejný původ, ale prošla různým vývojem, a proto se od sebe výrazně liší. Vesta je suchá, kamenitá a její povrch je poznamenán nárazy menších těles a vulkanickou činností. Naopak Ceres nejspíš tvoří z větší části vodní led a její povrch je poměrně hladký.

Obě tělesa jsou ale jakýmsi přechodem mezi malými asteroidy a velkými planetami, přestože Vesta podle dnešní klasifikace oficiálně patří mezi asteroidy a Ceres je trpasličí planetou. „Taková tělesa dosud žádné sondy nezkoumaly,“ podotýká Antonín Vítek.

Vyrážíme k Marsu a Jupiteru Vedle kosmických průzkumníků, kteří jsou už na cestě, letos přibude několik dalších. Dlouho očekávaná je mise Juno k Jupiteru. Původně měla začít už v roce 2009. Nicméně na to, než se dostane k cíli, si ještě musíme počkat dalších pár let.

„Odstartuje v září, ale než se k největšímu z obrů sluneční soustavy dostane, vrátí se ještě v říjnu roku 2013 k Zemi, aby se s její gravitační pomocí konečně vydala za svým cílem. Toho má dosáhnout v srpnu 2016,“ popisuje Jan Veselý. Družice Juno má zkoumat především složení plynného obra a jeho atmosféry, jeho gravitační a magnetické pole, ale také magnetosféru planety a polární záře, které na Jupiteru vznikají.

Mezi nejatraktivnější objekty sluneční soustavy ovšem patří Mars. Koncem roku má odstartovat Mars Science Laboratory, přezdívaná Curiosity (Zvědavost). Modernější následovník slavných vozítek Spirit a Opportunity má na povrchu rudé planety pátrat po podmínkách, které by mohly umožnit vznik života. Hledat přímo živé organismy ale nebude, na to se v budoucnu zaměří až další mise.

„Oproti Vikingům, které v 70. letech hledaly na Marsu přímo projevy metabolismu živých organismů, je to na první pohled krok zpátky. Ale když budeme znát podmínky, jaké tam panují, můžeme lépe odhadnout, jaké organismy by tam teoreticky mohly přežívat a podle toho pak přesněji zaměřit experimenty určené k jejich hledání,“ vysvětluje Antonín Vítek.

Zatím ale není zcela jisté, zda Curiosity odstartuje opravdu letos. Startovní okno trvá od listopadu do ledna příštího roku. Pokud by se start nestihl, další příležitost přijde až v roce 2014.

Cesta k měsíci a Měsíci Totéž platí pro ruskou sondu FobosGrunt, která zamíří k marsovskému měsíci Phobos. Je to první výprava Ruska tímto směrem od nepovedené mise Mars 96 před patnácti lety, takže si tato kosmická velmoc jistě bude chtít napravit reputaci. V ambiciózním projektu má sonda na měsíci přistát, odebrat z něj vzorky a dopravit je zpátky na Zemi. Na to si ale musíme počkat do roku 2014.

Kromě toho má sonda studovat atmosféru Marsu, především vznik prachových bouří. Spolu s FobosGruntem se k rudé planetě „sveze“ také první čínský satelit Jing-chuo 1 (Světluška). Na oběžné dráze Marsu se oddělí a bude pracovat nezávisle na ruské sondě, má měřit především ionosféru planety. Další mise, plánovaná na září, se bude držet víc při Zemi: dvojice amerických družic GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory neboli Laboratoř pro zjišťování gravitace a vnitřního složení) poletí k našemu Měsíci a bude zkoumat jeho gravitační pole, především maskony - shluky hmoty pod povrchem, které způsobují gravitační anomálie.

Tento projekt se plánoval zejména kvůli návratu lidí na Měsíc, protože právě maskony měly na svědomí dramatické přistání Apolla 11. Návrat na Měsíc byl zatím odložen na neurčito, ale přesto GRAIL poletí. „Když už byly družice víceméně připravené, byla by škoda je nevypustit. Jejich data budou mít v každém případě vědecký význam, bez ohledu na to, zda a kdy lidé na Měsíc poletí,“ uzavírá Antonín Vítek.

***

Kosmičtí poutníci se představují Letošní rok vyhlásila NASA Rokem sluneční soustavy. Několik sond po dlouhém putování dosáhne svého cíle, další mají naopak startovat.

Mars Science Laboratory neboli Curiosity (Zvědavost) bude na Marsu hledat podmínky vhodné pro vznik života. Odstartuje koncem roku a asi po půl roce doletí k cíli.

Družice MESSENGER je v kosmu od roku 2004. Kolem Merkuru už třikrát prolétla, v březnu definitivně zaparkuje na jeho oběžné dráze.

Ruská sonda Fobos-Grunt má odstartovat koncem letošního roku. Její ambicí je přistát na marsovském měsíci Phobos a přivézt na Zemi vzorky jeho hornin.

Sonda Dawn (Úsvit) startovala v roce 2007. Po čtyřletém putování letos v červenci zaparkuje na oběžné dráze planetky Vesta. Zůstane u ní rok a pak se vydá k trpasličí planetce Ceres, k níž dorazí v roce 2015.

Autor:

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...