Žáčka opustili další historici

„Ve vedení ústavu postrádám renomované odborníky,“ říká Petr Blažek a mezi dalšími důvody svého odchodu vyjmenovává absenci vědeckých mechanismů, konkurzů na odborná místa a redakční rady ústavního časopisu. „Mám také odlišné názory na kvalitu a smysl některých veřejných výstupů ústavu, jako byly výstavy Tváře moci či postoje vedení ke kauze Kundera,“ říká Blažek.
„Chtěl jsem se podílet na vytváření vědecky erudované, názorově pluralitní a otevřené instituce, která bude úzce spolupracovat s ostatními vědeckými a akademickými pracovišti,“ vysvětluje Tomáš Bursík. „Ale ÚSTR je čím dál více izolovaná instituce bez jakéhokoliv odborného renomé.“ Podle něj v ústavu platí heslo „kdo nejde s námi, jde proti nám“. „Jako by byl tento ústav postižen některými mechanismy, jež má ve skutečnosti zkoumat,“ říká Bursík.
 Podle názoru Tomáše Vilímka došlo v případě Milana Kundery „k fatálnímu porušení etiky historikovy práce“. „Z odpovědi vedení ústavu na písemně formulované připomínky jsem nabyl dojmu, že věcnou ani odbornou diskuzi nelze očekávat,“ říká Tomáš Vilímek. Ze Žáčkova ústavu už v minulých měsících odešla řada renomovaných odborníků: Petr Koura, Prokop Tomek, Pavel Paleček, Pavlína Formánková a další.
 Minulý týden zde ale zase vznikla petice na podporu ředitele Žáčka. „Vážíme si našeho ředitele, práce ústavu jako celku a velice se nás dotýkají úvahy o „špatné atmosféře“ či dokonce rozkolu uvnitř ústavu,“ píše se v petici, kterou dávají někteří vedoucí pracovníci k podpisu svým podřízeným.
Mezi členy Rady ÚSTR, která je jeho nejvyšším orgánem, nepanuje v hodnocení současné situace shoda. „Nebudu se vůbec vyjadřovat k personálním otázkám,“ říká předsedkyně rady Naděžda Kavalírová. „To je odpovědnost ředitele.“
 Členka rady Petruška Šustrová, která na počátku prosince navrhla, aby rada vyhlásila konkurz na místo ředitele, naopak mluví o „zoufalé personální politice“. „Vůbec si neumím představit, jak ten ústav bude moci pracovat, pokud pojede v těch kolejích, ve kterých jede,“ říká Šustrová.
 Patrik Benda, který patří v radě k příznivcům současného ředitele Pavla Žáčka a myšlenku konkurzu odmítá, nevidí v odchodu tří historiků nic neobvyklého. „Když se buduje instituce, tak je normální, že lidé přicházejí a odcházejí,“ říká Benda.
 Podle Žáčkova prvního náměstka Miroslava Lehkého odchod tří historiků neovlivní plán práce ústavu na rok 2009, protože ten je pro ústav „závazný“.
 „Zmiňovaní tři zaměstnanci se rozhodli ukončit zaměstnanecký poměr v Ústavu pro studium totalitních režimů sami. Dále se k těmto personálním záležitostem nebudeme vyjadřovat,“ sdělil LN Lehký k situaci v ústavu.