Informace o jedné z největších poválečných leteckých katastrof v Československu komunistický režim tajil. Místní se k nim dostali až po odtajnění vojenské vyšetřovací zprávy.
|
Místo nehody |
Psal se zrovna 3. červenec 1956. Vojenské letadlo americké výroby D-47 odstartovalo z pražských Kbel s náčelníkem kádrové služby 22. výsadkové brigády. V Pardubicích vyzvedlo 14 dalších důstojníků, většinou z intendanční služby, která měla na starost hospodaření a zásobování armády.
Letoun směřoval do slovenského Prešova. V hornaté oblasti za Banskou Bystricou se ale zřejmě dostal do bouřky a zřítil se. Nikdo z šestičlenné posádky a 15 cestujících nehodu nepřežil.
Havárie měla řadu očitých svědků, kteří viděli letadlo padat kolmo dolů. "Očití svědkové viděli blížící se bouřky a slyšeli hukot letadla. V 15:13 viděli vylétnout z oblaků letadlo. Za letadlem viděli padat nějaké předměty," píše se v závěrech z vyšetřování nehody.
V okolí nehody pak našli kusy stroje i části lidských těl. Krátce po nehodě ale podle pamětníků místo havárie uzavřela policie a zakázala přístup k vraku letounu.
Od té doby již místní žádné informace o nehodě nedostali a komunistický režim o ní mlčel. Nehoda přitom patří mezi desítku největších leteckých katastrof v historii Československa.
"Před rokem 1989 o tom funkcionáři nevěděli vůbec nic, jediné informace byly od pamětníků. Oficiálně se o tom nedalo zjistit nic," řekl místní kronikář Ĺudovít Kubiš, který je zároveň jedním z organizátorů vztyčení pomníku obětem neštěstí.
V místě havárie se podle něj přitom dodnes dají najít trosky. Kubiš sám patří mezi pamětníky katastrofy, výbuch letadla ale slyšel jen z nedaleké vesnice. "Viděli jsme letadlo klesat za horu a pak jsme slyšeli silný hluk. Běželi jsme se starším bratrem tím směrem, ale už jsme se tam nedostali," řekl.
Výcvik v Moskvě?
Mezi místními se podle Kubiše později šířila řada konspiračních teorií o tom, proč režim jakékoliv informace o nehodě tají. Spekulovalo se o tom, že účastníci letu směřovali na školení či výcvik do Moskvy a podobně.
Starosta Lomu nad Rimavicou se začal o historii nehody zajímat při jejím padesátém výročí, kdy zároveň uplynula doba pro odtajnění vojenských informací o události.
Obec si od českého Vojenského historického archivu vyžádala vyšetřovací zprávy o nehodě. Poprvé oficiálně potvrdily katastrofu, která se místním vryla do paměti.
Koncem července chce spolek, který se historii nehody věnuje, odhalit v blízkosti jednoho z kráterů, který po pádu letadla zbyl, pamětní tabuli se jmény obětí. Žulový pomník by měl stát na otevřeném prostranství blízko hřebenové turistické stezky.
