Snímek Gran Torino, vyprávějící příběh o nepravděpodobném přátelství mezi bílým rasistickým důchodcem a asijským teenagerem, je letošním druhým filmem Clinta Eastwooda. V lednu mělo premiéru jeho drama Výměna. Zatímco v jejím případě zůstal hollywoodský veterán stejně jako u předcházející dyptichu Dopisy z Iwo Jimy a Vlajky našich otců za kamerou, v Gran Torinu se po čtyřech letech znovu objevil i v hlavní roli. Není těžké pochopit, proč se devětasedmdesátiletý filmař rozhodl znovu sám sebe režírovat.
Drsný Harry v důchodu Zahořklý veterán války v Koreji Walt Kowalski, jemuž právě zemřela žena a jenž po padesáti letech práce pro Ford odešel do důchodu, je ideální přírůstek do Eastwoodovy galerie drsných hrdinů. Kdyby se Joe z Pro hrst dolarů, „Drsný“ Harry Callahan nebo „Nesmiřitelný“ Bill Munny dožili důchodového věku, pravděpodobně by vypadali jako Walt: svéráz, jenž cedí skrze zuby rasistické nadávky určené jeho asijským sousedům z kmene Hmongů na předměstí Detroitu.
Eastwood je srdcem filmu a nostalgie členů akademie mu dokonce vynesla hereckou nominaci na Oscara. Přes veškeré Eastwoodovo osobní charizma je jeho ztvárnění rasistického geronta jen parodií jeho herecké persony mačistického rváče s dobrým srdcem. Spíš než drsný Harry po třiceti letech, kterého budou hledat Eastwoodovi fanoušci, působí Kowalski jako děda Simpson, který omylem zabloudil do teritoria gangu Boyz n da Hood.
A to je Eastwood na rozpačitém dramatu ještě zdaleka to nejlepší. V prvé řadě nese na svých bedrech tíhu nevyváženého scénáře debutujícího Nicka Schenka, vystavěného na klišé a drhnoucích dialozích o životě, smrti, rasových rozdílech a tak vůbec. Rasista najde ztracenou radost ze života díky chlapci Thaovi z komunity „žluťáků“. Chlapec zase objeví otcovský vzor, jenž mu chybí. A skvostný model Fordu Gran Torino, který stojí ve Waltově garáži, je symbolem rasového i osobního usmíření i cestou k dospělosti.
Za druhé, obsazení (většinou) neherců do rolí potomků asijských imigrantů se Eastwoodovi vymstilo. Ve stínu jeho profesionality působí herečtí sekundanti jako ochotnický spolek. Částečně je na vině znovu scénář, který jim vkládá do úst dialogy, jež by vyřadily i Marlona Branda. Eastwoodova režie je pak tradičně úsporná, ale jako by jí chyběla někdejší elegance a švih.
Jistou úlevu může divák pocítit, pokud bude film vnímat jako komedii. Přehnaný rasismus hlavní postavy, její střety s cizí kulturou i se členy vlastní dysfunkční rodiny a s agilním katolickým knězem pak v sobě mohou mít jistý humor pramenící z nadsázky. Znalost Eastwoodovy filmografie je potom však nutností. Jako seriózně míněné drama, jež mimo jiné nabízí pohled na americký rasismus, důsledky zahraniční politiky USA i konzumní kulturu bílého muže, Gran Torino nefunguje. Problém je, že film působí, jako by tvůrci nevěděli, co že to vlastně chtějí natočit. Výsledkem pak není funkční žánrový hybrid, který by zabíral na mnoha rovinách, ale zmatek, jejž nezachrání ani dramatický zvrat v závěru.
Snad nejzajímavější na Gran Torinu je extrémní pozitivní ohlas u kritiky, jaký si film vysloužil. Skoro jako by se nepatřilo mluvit o zasloužilém filmovém titánovi jinak než v superlativech. Pokud Eastwood zamýšlel Gran Torino jako lehce ironickou tečku za svou kariérou a stylové rozloučení se, pak by se měl ještě rychle porozhlédnout po nějakém lepším scénáři.
***
HODNOCENÍ LN
*****
Gran Torino
USA 2008
Scénář: Nick Schenk
Režie: Clint Eastwood
Kamera: Tom Stern
Hudba: Kyle Eastwood, Michael
Stevens
Hrají: Clint Eastwood,
Christopher Carley, Bee Vang,
Ahney Herová, Dreama Walkerová
a další
Distribuce v ČR: Warner Bros.
Premiéra v ČR: 16. 4. 2009
