Pátek 28. února 2020svátek má Lumír 4 °C občasný déšť se sněhem Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Zahraniční politika‘ Charty 77. Dokumentům o míru v Evropě dala historie za pravdu

Jiří Dienstbier ve svém eseji z roku 1986 Snění o Evropě zdůrazňoval nutnost... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Dienstbier ve svém eseji z roku 1986 Snění o Evropě zdůrazňoval nutnost... | foto: ČTK

Charta 77 neměla v úmyslu a ani se nikdy nepokoušela stát se aktérem zahraniční politiky – jejím hlavním posláním a zájmem po celou dobu existence byla obrana lidských a občanských práv v Československu. Přesto se od počátku 80. let začala častěji vyjadřovat k širším evropským a mezinárodním problémům.

Souviselo to zejména s tzv. mírovou otázkou, živou v té době jak na Západě, tak na Východě. Jenže zatímco vyhlašovaný cíl západního i komunistického mírového hnutí byl týž, jejich charakter se podstatně odlišoval. Východoevropské „mírové hnutí“ vytvářel a dirigoval komunistický stát, pro nějž šlo o důležitou součást politické propagandy. Podle ní byl ovšem nositelem militarismu „imperialistický západ“.

Na Západě šlo ale o aktivistické, zdola vyvěrající protesty proti novým formám militarizace. Protestující vinili své vlastní společnosti v další fázi studené války. Západní mírový aktivismus, jenž byl výrazem tamního sociálního pohybu, se tak velmi podobal východoevropským disidentským hnutím, s nimiž se pokoušel navazovat kontakty. Záhy se ovšem objevily názorové rozpory.

Kacířská Pražská výzva naznačila možnost německého sjednocení

Velká část západních mírových aktivistů byla hlavnímu strategickému cíli ochotna podřídit takřka vše – v duchu dobového německého bonmotu lieber rot als tod (raději rudý než tuhý). Naproti tomu východoevropští disidenti nechápali a ani nemohli chápat boj za mír jako samostatnou otázku. Jednostranně zdůrazňovaná potřeba jaderného odzbrojení a mírového dialogu mezi Západem a Východem šla podle nich na úkor demokracie a dodržování lidských práv ve východních komunistických diktaturách.

Z těchto myšlenkových podnětů vyrostla tzv. Pražská výzva, publikovaná jako dokument Charty 77 v březnu 1985, jakýsi pomyslný vrchol chartistického myšlení o mezinárodní politice. Hlavním autorem byl Jaroslav Šabata, jenž už nějakou dobu promýšlel možnosti „Helsinek zdola“ – nepsané koalice západního mírového aktivismu a lidskoprávního hnutí ve východní Evropě. Vedle Šabaty se na dokumentu autorsky podíleli především Václav Havel, Jiří Dienstbier a Jiří Hájek.

40 let Charty 77
Premium

Postavili si malý domek. Přezdívají mu termoska na bydlení

Cestičky okolo domu vydláždili kameníci, u vchodu osadili dva kamenné stupně. Z... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nic z moderního komfortu v něm nechybí, na druhou stranu ani centimetr nikde nepřebývá. Tomáš Staněk navrhl a postavil...

Premium

Dobrá káva jde uvařit i doma. Testovali jsme přístroje pro její výrobu

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Chutnou kávu si uvaříte i doma. Dražší špičkové přístroje uvaří voňavé espresso zmáčknutím knoflíku. Na filtrovanou...

Premium

Test střešních boxů: které jsou vhodné pro lyže a jakou mají nosnost

Střešní boxy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Střešní boxy výrazně zvyšují převozní možnosti auta – nabízejí obvykle od 300 po více než 500 litrů dodatečného objemu...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!