Pátek 21. ledna 2022, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

‚Zahraniční politika‘ Charty 77. Dokumentům o míru v Evropě dala historie za pravdu

Česko

  7:00
Charta 77 neměla v úmyslu a ani se nikdy nepokoušela stát se aktérem zahraniční politiky – jejím hlavním posláním a zájmem po celou dobu existence byla obrana lidských a občanských práv v Československu. Přesto se od počátku 80. let začala častěji vyjadřovat k širším evropským a mezinárodním problémům.

Jiří Dienstbier ve svém eseji z roku 1986 Snění o Evropě zdůrazňoval nutnost sjednocení Evropy. Po listopadu 1989 pomáhal své sny uvádět do života z pozice ministra zahraničních věcí ČR. Na snímku ze 17. prosince 1989 symbolicky přestřihuje dráty mezi Československem a Rakouskem se svým rakouským kolegou Aloisem Mockem. foto: ČTK

Souviselo to zejména s tzv. mírovou otázkou, živou v té době jak na Západě, tak na Východě. Jenže zatímco vyhlašovaný cíl západního i komunistického mírového hnutí byl týž, jejich charakter se podstatně odlišoval. Východoevropské „mírové hnutí“ vytvářel a dirigoval komunistický stát, pro nějž šlo o důležitou součást politické propagandy. Podle ní byl ovšem nositelem militarismu „imperialistický západ“.

Na Západě šlo ale o aktivistické, zdola vyvěrající protesty proti novým formám militarizace. Protestující vinili své vlastní společnosti v další fázi studené války. Západní mírový aktivismus, jenž byl výrazem tamního sociálního pohybu, se tak velmi podobal východoevropským disidentským hnutím, s nimiž se pokoušel navazovat kontakty. Záhy se ovšem objevily názorové rozpory.

Kacířská Pražská výzva naznačila možnost německého sjednocení

Velká část západních mírových aktivistů byla hlavnímu strategickému cíli ochotna podřídit takřka vše – v duchu dobového německého bonmotu lieber rot als tod (raději rudý než tuhý). Naproti tomu východoevropští disidenti nechápali a ani nemohli chápat boj za mír jako samostatnou otázku. Jednostranně zdůrazňovaná potřeba jaderného odzbrojení a mírového dialogu mezi Západem a Východem šla podle nich na úkor demokracie a dodržování lidských práv ve východních komunistických diktaturách.

Z těchto myšlenkových podnětů vyrostla tzv. Pražská výzva, publikovaná jako dokument Charty 77 v březnu 1985, jakýsi pomyslný vrchol chartistického myšlení o mezinárodní politice. Hlavním autorem byl Jaroslav Šabata, jenž už nějakou dobu promýšlel možnosti „Helsinek zdola“ – nepsané koalice západního mírového aktivismu a lidskoprávního hnutí ve východní Evropě. Vedle Šabaty se na dokumentu autorsky podíleli především Václav Havel, Jiří Dienstbier a Jiří Hájek.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Maminky z eMimina doporučují mlíčko BEBA COMFORT HM-O
Maminky z eMimina doporučují mlíčko BEBA COMFORT HM-O

Maminky z eMimina testovaly prémiovou pokračovací výživu BEBA COMFORT 2 HM-O a BEBA COMFORT 3 HM-O. Pochvalovaly si především chuť, složení a...