Důsledky nové ministerské koncepce pocítí třeba lidé, kteří v tuzemsku žijí na dlouhodobé povolení. Pokud si pobyt budou chtít prodloužit, budou muset skládat zkoušky z češtiny. „Zvýší se nároky spojené s prodloužením pobytu,“ stojí v materiálu Nový systém ekonomické migrace, který mají LN k dispozici. „Kromě povinnosti prokázat, že plní závazky, jako je placení daní a sociálního pojištění, bude vyžadována minimální znalost češtiny,“ plánuje úřad.
Jasnou představu o podobě testování ale zatím nemá. „Jsme na začátku, nelze předjímat, jakou formu budou mít zkoušky,“ říká Petra Schneiderová z ministerstva vnitra.
Proti už nyní zvedají ruku humanitární organizace. „Znalost jazyka je nejlepší integrační nástroj, na druhou stranu to pro cizince znamená další výdaje,“ říká Jan Kubíček z Poradny pro integraci. Kromě zkoušky by si museli zaplatit i jazykový kurz. Navíc si od května budou muset vyřizovat pasy s biometrickými údaji. Pro mnohé to bude citelný zásah do rozpočtu. „Spousta našich klientů už nyní obtížně vyjde s penězi,“ dodává. Peněz je méně, povinností více Odpůrci namítají, že výuku češtiny by měl zajistit stát. Nedostatky v systému ostatně přiznává ve zprávách o integraci samo ministerstvo. „Prostředky na integraci cizinců letos klesly o 60 procent. Zavede se nová povinnost, aniž by byly vytvořeny podmínky pro její splnění,“ míní Jitka Polanská z organizace Člověk v tísni. Doposud se znalost jazyka testovala jen u žadatelů o trvalý pobyt.
Koncepce obsahuje i další novinky. Stát chce více sledovat cizince s podnikatelským vízem. Úředníci požadují, aby mohli při kontrole pobytu prolomit daňové tajemství. Počítá se s vytvořením sedmi kategorií zahraničních zaměstnanců. Ti nejméně kvalifikovaní by patřili do třídy cirkulárních migrantů a po dvou letech by museli odjet. „Ministerstvo tím obchází evropskou legislativu, která cizinci dává možnost přivést si po dvou letech rodinu,“ soudí právník Pavel Čižinský.
