Skoro to vypadá, že se debata o tom, jestli mají uprchlíci v českých detenčních zařízeních vhodné podmínky, rozhořela nanovo. Posledně ji otevřela ombudsmanka Anna Šabatová. V říjnu prohlásila, že děti běženců žijí v Bělé-Jezové „hůř než vězni“. Právě v té době přišla rada vlády pro lidská práva s návrhem, který hovoří o propuštění cizinců za dvou podmínek: 1. pokud jim nedokáže ministerstvo vnitra zajistit důstojné podmínky a za 2. pokud je nebudou přebírat ostatní státy.
Vylidněné tábory
Návrh rady teď mají na stole ministři, a to přesto, že se situace v posledních měsících výrazně proměnila. Nedostatky v podobě ostnatých drátů či ochranky v necivilním oblečení už byly i kvůli kritice ze zahraničí odstraněny. Detenční zařízení se navíc téměř úplně vyprázdnila. Pracovníci vládní rady se však i nadále odvolávají na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž musí státy i v době migrační krize zajistit důstojné podmínky.
PROHLÉDNĚTE SI FOTOGALERII:
  |
Resort vnitra, pod nějž spadá Správa uprchlických zařízení, se však důrazně brání vůči tomu, že by takový úkol neplnil. „Strádají osoby, které mají zajištěnu třikrát a děti pětkrát denně stravu, ubytování, pravidelný výdej základních hygienických prostředků, přístup k zahraničnímu tisku, volnočasovým aktivitám a které mohou navštěvovat umělecké a rukodělné dílny, sportovní hřiště, kina, knihovny, posilovny, tělocvičny, televizní místnosti apod.?“ zlobí se Správa uprchlických zařízeních.
Právní poradna? Povinnost
Jenže vládní rada jmenuje i další výtky. Vnitro by podle ní mělo zajistit pravidelnou návštěvu právníků v centrech, namísto dočasného poradenství poskytovaného dobrovolníky. I proti tomu se Správa uprchlických zařízeních staví do ofenzivy. „Ve všech zařízeních mají klienti možnost využít právní pomoci. Přibližný rozsah jednoho setkání s právníkem je cca 30 minut. Délka ani maximální počet setkání na jednoho klienta nejsou stanoveny,“ uvádí zaměstnanci s tím, že kromě toho ve všech zařízeních dále působí vyškolení tlumočníci, kteří asistují pedagogům volného času, sociálními pracovníkům či lékařům.
Umisťování uprchlíků do zařízeníDospělí muži jsou umisťováni do zařízení ve Vyšních Lhotách a v Drahonicích. Rodiny, samostatné ženy a cizinci z ohrožených skupin (např. senioři) do zařízení v Bělé-Jezové, které je uzpůsobeno pro jejich pobyt a ubytovaným cizincům, kteří nejsou zajištěni a pouze zde bydlí se svými rodinami. |
Zvláštní péči navíc podle ministerstva vnitra věnují ohroženým skupinám.
„Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová v posledních měsících prochází rekonstrukcí s cílem vybudovat areál vyhovující standardům pro ubytování těchto osob včetně dětí,“ jmenují další důvod, proč návrh vládní rady považují za zbytečný.
Děti? Další sporný bod
Správa uprchlických zařízení také polemizuje s kritikou ohledně umisťování dětí do center pro cizince. Rada totiž touží po tom, aby vznikl návod pro zacházení s dětskými uprchlíky a jejich rodinami. V jednom z deseti plánovaných bodů tak například zmiňuje, že by děti v detencích, kde nejsou zvláštní upravené podmínky, vůbec neměly být.
„Děti do 15 let nemohou být zajištěni. Pokud příbuzný nebo zákonný zástupce nedokáže pro děti obstarat ubytování po dobu svého zajištění, mohou být děti ubytováni v zařízení. Se souhlasem rodičů můžou v doprovodu vychovatelky nebo jiného pověřeného zaměstnance zařízení opouštět, zúčastnit se aktivit v dětském centru, výletů a navštěvovat školní třídu, která je situována přímo v areálu,“ reaguje vnitro.
