Příznivý efekt■ Počet kuřáků ve věku 15 až 19 let loni meziročně poklesl o 15 procentních bodů – ze 48 na 33 procent. ■ Počet kuřaček ve věku 15 až 19 let poklesl o 11 procentních bodů – z 26 na 15 procent. ■ Podíl kuřáků ve věku 20 až 24 let loni meziročně poklesl o 1,2 procentního bodu – na 26 procent. ■ Podíl kuřaček ve věku 20 až 24 let loni meziročně poklesl o devět procentních bodů – ze 42 na 33 procent. |
Předně ubývá lidí, kteří míří do nemocnice s infarktem nebo astmatem. Tedy s nemocemi, na které má prokazatelný vliv i jen pasivní kouření. V roce 2016, kdy ještě v „bárech houstl dým“, skončilo ve špitále s infarktem 11 278 osob. Loni už to bylo o 700 lidí méně. Jde tedy o sedmiprocentní pokles. V případě astmatu se počet hospitalizací snížil u osob ve věku do 40 let dokonce o 18 procent.
Zároveň začaly klesat počty kuřáků mezi teenagery ve věku 15 až 19 let. Zatímco předloni jich kouřilo 37 procent, loni to podle Státního zdravotního ústavu kleslo na 24 procent. Ubylo hlavně mladých kuřaček: jen 19 procent náctiletých dívek užívá tabákové výrobky.
„Po dvou letech už můžeme říci, že to reálně má efekt. Důležitý je zejména pokles kuřáků v nejmladších skupinách, protože tam se tvoří návyky,“ prohlásil včera ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Ubylo 4000 hospitalizací
Analýza časových trendů tedy prokázala celkový pokles hospitalizací. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by se do statistiky kromě astmatu a infarktu daly započítávat i další nemoci spojené s kouřením, jako je angina pectoris, nespecifické bolesti na hrudi či problémy s dýcháním. Dohromady by tak protikuřácký zákon lidem „ušetřil“ na 4000 pobytů v nemocnici za rok. „Je to zejména díky tomu, že nekuřácké prostory nevystavují kouření nekuřáky,“ uvedl Dušek.
Pasivní kouření zvyšuje pravděpodobnost infarktu asi 1,3krát oproti dýchání čistého vzduchu. K poškození cév totiž stačí i jen malá dávka kouře. „Kouření způsobuje chronické změny na cévách, což je dlouhodobá věc, která se nedá vymazat. Způsobuje ale i krátkodobé změny na výstelce a ty můžete pozorovat už po několika minutách v zakouřeném prostředí. A to se teď nedělo vzhledem k tomu, že se v restauracích nekouří. Krátkodobé důsledky klesají hned,“ vysvětlila pro LN předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková.
Řekové si přes zákaz dále kouří v barech a restauracích |
Kouření způsobuje kromě onemocnění srdce především zhoubné nádory plic. Efekt zákazu kouření na zhoubné nádory se však podle odborníků projeví zhruba za deset let. Kromě rakoviny plic, jíž ročně podlehne asi 5000 lidí, má kouření souvislost také s nádory močového měchýře, dýchacího ústrojí nebo tlustého střeva a konečníku.
„Ročně je nově diagnostikováno asi 80 tisíc pacientů se zhoubnými nádory. Asi třetina má souvislost s kouřením,“ upřesnil Dušek. Spolu s dalšími chorobami, jako je chronická obstrukční plicní nemoc, může kouření uspíšit asi 25 tisíc úmrtí ročně, má tedy na kontě zhruba každou pátou smrt.
Mladí více vapují
Už dříve bylo zjevné, že možnost kouřit v restauracích, barech, na diskotékách a v klubech podporovala mladé lidi v kouření. Výzkum agentury IPSOS a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v roce 2012 ukázal, že pokud by už tehdy začal platit antikuřácký zákon, vůbec by podle vlastních slov nezačala kouřit čtvrtina pravidelných kuřáků a polovina příležitostných.
Poté, co zákaz nakonec vešel v platnost, tak skutečně mladých kuřáků ubylo. Pokles je dle ředitele Státního zdravotního ústavu Pavla Březovského statisticky významný. Projevil se přitom nejen mezi teenagery, ale i ve skupině dvacetiletých až čtyřiadvacetiletých. Loni jich kouřilo 29,5 procenta, meziročně o pět procentních bodů méně.
Pokles spotřeby tabákových výrobků mezi mladými ovšem může mít i jiné příčiny. Dnes je totiž v této skupině populární zejména vypouštění oblaků páry z elektronických cigaret. A ty tato statistika nezahrnuje. V roce 2016 přitom už podle studie užívání tabáku mládeží GYTS pravidelně vapoval každý desátý žák základní školy ve věku 13 až 15 let.
