Pouhé sezení jinde než na určených lavičkách nemůže narušovat veřejný pořádek, a nelze jej proto zakazovat. S takovým závěrem přišel loni v létě Ústavní soud, který zrušil část vyhlášek dvou severočeských měst Varnsdorfu a Litvínova, jež na veřejném prostranství jinde než na vyhrazených lavičkách zakazovala sedět.
Zjednání nápravy
Také Most měl podobně znějící vyhlášku uvést do souladu s názorem Ústavního soudu. Jenže ten se staví proti, byť mu nyní běží šedesátidenní lhůta na úpravu právního předpisu. Ministerstvo vnitra totiž vedení města zaslalo již v polovině března výzvu ke zjednání nápravy.
„Uvedená obecně závazná vyhláška se od své účinnosti ukázala jako platný nástroj, jak předcházet narušování veřejného pořádku ve městě. V problémových lokalitách došlo díky této vyhlášce ke zklidnění sociálního napětí. Vyhláška se stala součástí běžného života a není důvod z pohledu města pro její zrušení,“ vysvětlil Petr Dundek z mosteckého magistrátu za odbor správních činností.
V případě, že město v uvedené lhůtě nápravu nezjedná, zahájí s ním ministerstvo vnitra správní řízení, jehož výsledkem bude pozastavení účinnosti příslušné nezákonné části vyhlášky.
„Pozastavení účinnosti ve svém důsledku znamená, že vyhláškou stanovený zákaz sezení na stavebních prvcích nebude poté nadále platit a lidé se jím tedy nebudou muset řídit. Následně by pak podalo Ministerstvo vnitra návrh Ústavnímu soudu na zrušení nezákonné části vyhlášky,“ vysvětlil případný následný postup mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Ministerstvo vnitra se ve své argumentaci odkazuje na nález Ústavního soudu, ve kterém byla zrušena „nezákonná obdobná úprava ve vyhláškách měst Litvínov a Varnsdorf“.
Ústavní soud v uvedeném nálezu konstatoval, že samotné sezení bez dalšího není činností, která by mohla narušit veřejný pořádek, a proto nelze sezení vyhláškami obcí zakazovat. „Závěry uvedeného nálezu Ústavního soudu jsou plně použitelné i pro vyhlášku statutárního města Most,“ sdělil Krátoška.
Skutečnost, že vyhláška má podle města smysl a pomáhá veřejnému pořádku, je podle něj z hlediska zákonnosti zcela nepodstatná. „Pokud město odmítá zjednat dobrovolně nápravu, fakticky tím vyjadřuje postoj, že odmítá respektovat názor Ústavního soudu,“ dodal Krátoška.
Server Lidovky.cz žádal o bližší vysvětlení přímo vedení města, to se ale k věci nevyjádřilo. Vyjádření zaslal magistrát pouze skrze odbor správních činností.
Kritika od ombudsmanky
V minulosti kritizovala spornou vyhlášku, která se rozšířila po severočeských městech, již veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ta se ho rozhodla u Ústavního soudu napadnout. Úřednický dokument „o zabezpečení veřejného pořádku, ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města“ označila za absurdní.
„Sezení na čemkoli jiném než na lavičce není činnost sama o sobě škodlivá. Je nepřiměřené bojovat proti vandalismu tím, že se všem lidem zakáže činnost, která k vandalismu vést nemusí. Například maminka hlídající své dítě na písku, u kterého není lavička, bude muset celou dobu stát,“ uvedla již dříve ombudsmanka pro server Lidovky.cz.
„Severočeské“ vyhlášky dlouhodobě kritizoval také senátor Václav Láska. Ten, ostatně, jak již dříve informoval server Lidovky.cz, sepsal žalobu k Ústavnímu soudu kvůli případu Rotavy v Karlovarském kraji.
Celé znění vyhláškyZastupitelstvo města Most se na svém zasedání dne 10. září 2015 usneslo vydat na základě ustanovení § 10 písm. a) a c) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona číslo 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“): Čl. 1 Předmětem této vyhlášky je úprava některých místních záležitostí veřejného pořádku a ochrana veřejné zeleně. Cílem této vyhlášky je předcházení narušování veřejného pořádku ve statutárním městě Most (dále jen „město“), ochrana veřejné zeleně a zvýšení estetické hodnoty vzhledu města. Čl. II Činností, která by mohla narušit veřejný pořádek nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, být v rozporu s ochranou veřejné zeleně nebo narušovat estetický vzhled města dle místních podmínek na území města, nebo jeho části, je: a) umísťování předmětů sloužících k odpočinku, rekreaci a stravování (lavice, lavičky, židle, křesla, sedací soupravy, stoly a podobný nábytek) a přípravě pokrmů (grily, udírny, vařiče a podobná zařízení), jakož i používání těchto předmětů; b) sezení na stavebních částech, předmětech a zařízeních, které k takovému účelu nejsou určeny (palisády, zděné a betonové zídky a zábrany, odpadkové koše apod.). Čl. III Činnost dle čl. 2 písm. a) je zakázána bez souhlasu vlastníka na veřejných prostranstvích vymezených v příloze této vyhlášky. Ustanovení se nevztahuje na prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovny určené k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona 1) , zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací 2) ani zábory veřejného prostranství 3). Výjimku ze zákazu dle odst. 1 mají osoby zdravotně postižené při umístění zdravotní pomůcky (např. chodítko se sedačkou) nebo jiného obdobného prostředku umožňujícího sezení, a to za účelem krátkodobého oddechu pro načerpání sil pro další pohyb. Čl. IV Sezení na veřejném prostranství je povoleno na lavičkách a jiných zařízeních, která jsou svou povahou určena k sezení a odpočinku, umístěných vlastníkem (nebo s jeho souhlasem) veřejného prostranství (resp. pozemku). Na jiných stavebních částech, předmětech a zařízeních nacházejících se na veřejném prostranství a umístěných vlastníkem (nebo s jeho souhlasem) veřejného prostranství (resp. pozemku) je tato činnost povolena jen s jeho souhlasem. Výjimku z pravidla uvedeného v odst. 1 mají osoby zdravotně postižené nebo náhle stižené nevolností nebo slabostí, a to za účelem krátkodobého oddechu pro načerpání sil pro další pohyb, a to jen tehdy pokud sezením na takové stavební části, předmětu nebo zařízení nebude ohroženo zdraví takové osoby a současně nebude hrozit poškození takové stavební části, předmětu nebo zařízení. Čl. VI Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. |
