Zákaz souvisí s novými mutacemi koronaviru a od pátku zapovídá cesty například na Zanzibar, do Jihoafrické republiky nebo do Brazílie.
Potvrzeno, v Česku je jihoafrická mutace koronaviru. Je nakažlivější a obchází část protilátek |
Ministerstvo ve čtvrtek ve zveřejněném ochranném opatření zakazuje všem občanům a cizincům s bydlištěm na území ČR vstup do zemí, ve kterých panuje extrémní riziko nákazy novými mutacemi covidu-19. Zákaz neplatí pro občany dotčených zemí a pro cesty, které nesnesou odkladu. V asi čtyřstránkovém odůvodnění úřad uvádí důvody, které ho k rozhodnutí vedly. Cílem podle něj je výrazně omezit cesty do zemí s vysokým rizikem nákazy, které zároveň nemají dostatečně nastavená protiepidemická opatření. Dokument uvádí, že nikomu nebude cesta odepřena, musí ale počítat se sankcemi podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
„Rozumím tomu, že si ministerstvo myslí, že v daných zemích je zvláštní mutace a že se snaží zabránit jejímu vstupu do České republiky. I kdyby ale tyto země byly nebezpečné, stát nemá právo bránit lidem vycestovat,“ řekl expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Opatření je podle něj nicotné a lze se proti němu účinně bránit u soudu s odkazem na Listinu základních práv a svobod.
Cestující, na které zákaz dopadá, mohou podle právníka navrhnout soudu vydání předběžného opatření. Zpětně pak případně mohou žádat také náhradu škody.
„České republice není nic po tom, co dělají občané, kteří využili právo vycestovat mimo tuto zemi. Stejně tak nemůže občanům zabránit vstoupit do ČR, a to ani netestovaným,“ dodal Dostál. Stát podle něj může něco nařizovat až těm lidem, kteří se ze zahraničí vrátí - například karanténu nebo testy hned na letišti.
Opatření zkritizoval také Ladislav Vyhnánek z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ze zákona o ochraně veřejného zdraví podle něj jasně plyne, že ochranná opatření se mají provádět na českém území, například formou karantény pro osoby přijíždějící do země.
Vyhnánek poukázal i na problematickou formulaci, podle níž zákaz dopadá na „všechny občany České republiky a cizince s bydlištěm na území České republiky“. „Opatření se explicitně snaží regulovat i chování občana ČR, který delší dobu žije například v Etiopii, chce cestovat do Keni, přičemž do ČR v dohledné době ani jet nehodlá. To je již z hlediska teritoriální působnosti v tomto případě zcela absurdní,“ sdělil.
Rovněž politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík míní, že zákaz vycestovat do konkrétních zemí je za hranou a napadnutelný u soudu. „Byl jsem tím hodně překvapený. Pochopil bych, kdyby se zakázal příjezd z určitých zemí, ale kdyby se teď člověk rozhodl přestěhovat do Brazílie, tak proč by nemohl,“ řekl.
Pokud by byl zakázaný příjezd z rizikových zemí, bylo by podle Balíka na každém, jestli se rozhodne vycestovat. „Takhle mi to ale přijde jako bránění volného opuštění republiky. Navíc je to nevymahatelné. Když by člověk odjel třeba do Německa a z Německa do Jihoafrické republiky, tak kdo to zakáže,“ podotkl.
Soud nařídil pražskému gymnáziu Na Zatlance obnovit denní formu vzdělávání |
Z Česka se podle opatření nesmí od pátku až do 11. dubna vycestovat do Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe. Výjimku mají občané těchto zemí a dále „cesty, které vzhledem ke své povaze nesnesou odkladu a které byly předem oznámeny ministerstvu zahraničních věcí“.
V textu opatření chybí podrobnější odůvodnění, na což poukázal i Dostál. Také profesor ústavního práva Jan Kysela míní, že odůvodnění je nutné. „Pokud chybí odůvodnění, je to x-tá variace téhož nedostatku, kvůli kterému jsou opatření soudy rušena, respektive zpochybňována,“ napsal Kysela.
