Otevření památníku sliboval již David Rath, jenže krátce na to ho policie policie zadržela a obvinila mimo jiné kvůli manipulacím kolem opravy zámku v Buštěhradu. Zakázka na opravu památníku se krátce na to objevila na černé listině s dodatkem: podezření z manipulace. Zkraje letošního roku se k ní vedení kraje vrátilo a na jaře rozhodlo, že v Břežanech začne stavět MTStav.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jenže jméno vítěze vyvolává minimálně otazníky. Kolem spojení MTStav - Řihák se totiž již v minulosti objevila podezření. Časopis Týden v roce 2008 napsal, že po Řihákově nástupu do čela příbramské radnice zažila do té doby neznámá stavební společnost se dvěma zaměstnanci díky zakázkám od města raketový vzestup. MTStav opravil i dům v Žežicích u Příbrami, kde Řihák žije. Radnice tehdy kolem informací o počtu a hodnotě zakázek mlžila.
Rozhodla cena, srovnání chybí
Teď kraj, ještě pod Řihákovým vedením, přiklepl firmě významnou zakázku na vybudování památníku, nabídla totiž nejnižší cenu 24,8 milionu korun bez DPH. Řihák odmítá, že by se v tendru jakkoliv angažoval. "Nikdo nic neovlivňoval, byla vybrána firma podle nejnižší ceny," napsal serveru Lidovky.cz.
A jakýmkoliv podezřením se brání i kraj. "Zmíněná veřejná zakázka byla soutěžena zcela transparentním způsobem v otevřeném řízení. Hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena. Kaj obdržel 4 nabídky. Jakékoliv zvýhodnění vítěze je zcela vyloučeno," reagovala na dotaz serveru Lidovky.cz mluvčí kraje Nicole Mertinová. Jaké další firmy se do soutěže přihlásily a jaké ceny nabídly, však kraj nezveřejnil.
Kraj plánuje, že v zámku vznikne multimediální expozice protifašistického odboje a místo bude fungovat i jako kulturní centrum s besedami, přednáškami a dalšími akcemi.
Konec Řiháka i jeho úředníka
Řihák letos v červnu na funkci hejtmana rezignoval, oficiálně kvůli kampani do Senátu, podle informací serveru Lidovky.cz mu ale spolustraníci vyčítali především podezření rojící se kolem některých zakázek.
Zámek v Panenských Břežanech
Řihákova pravá ruka, ředitel úřadu Středočeského kraje, Zdeněk Štětina skončil již v březnu kvůli podivné smlouvě na hlídání sídla krajského úřadu, policejnímu vyšetřování Středočeské turistické informační služby a statisícům, které od kraje dostala jeho milenka, aniž by bylo jasné za co. Kraj smlouvu na ostrahu zrušil a chystá se vysoutěžit novou ochranku. (ČTĚTE VÍCE)
Vyjádření Josefa ŘihákaBývalý hejtman týden po publikování článku poslal reakci, kterou server Lidovky.cz publikuje v plném znění. Čtenář by neměl být maten, novináři by neměli zkreslovat fakta. Bohužel, obojí se stalo v článku z 22. července, na který musím reagovat. Právo svobodně podnikat má každá obchodní společnost, tedy i zmíněná společnost MTStav. A každá obchodní společnost, rozhodne-li se, se může se svými nabídkami hlásit do výběrových řízení kdekoliv ve Středočeském kraji, celé České republice i EU. To, že díky nejnižší podané cenové nabídce poté zvítězí, opravdu není zásluha hejtmana, ale pouze dané firmy. Firma MTStav se hlásila do mnoha výběrových řízení, stejně jako firmy z jiných měst. A vítězství v zakázce na Památník národního útlaku by tato firma získala, i kdyby byla třeba z Kladna, Nymburka nebo třeba ze Zlína. Odmítám, že bych jakkoliv jako hejtman Středočeského kraje zasahoval do výběrových řízení či je ovlivňoval. Neumožňujeme mi to zákon, ale ani svědomí a moje zásady. Důrazně musím odmítnout i jednu velkou lež, která je obsažena v článku. Pozici hejtmana Středočeského kraje jsem neopustil z důvodu jakéhokoliv podezření kolem veřejných zakázek. Je to nesmysl. Byl jsem naopak osobou, která jasně upřednostňovala transparentnost, a za mého vedení kraje se hospodaření výrazně zlepšilo, na veřejných zakázkách se maximálně šetřilo, když jejich průměrná cena v důsledku otevřenosti zadávacích řízení klesla o desítky procent, čímž se mohlo zrealizovat mnohem více projektů. Není také pravda, že pan Zdeněk Štětina je či byl „mojí pravou rukou“, nebyl to tzv. „můj“ úředník, jelikož se ředitelem Krajského úřadu Středočeského kraje stal v prosinci roku 2011. Ale to novináři jistě dobře vědí, stejně jako fakt, že jsem se stal hejtmanem 20. listopadu 2012, tedy téměř rok poté, co byl do funkce jmenován pan inženýr Štětina. Proti takovýmto útokům ze strany neinformovaných novinářů, kteří svojí neprofesionalitou zkreslují fakta, se musím bránit. Možná jsou ovšem vedeni jinými motivy, například pokynem svého zaměstnavatele, ministra Babiše. Josef Řihák |
