‚Objímali jsme se, modlili se a brečeli.‘ Lidé popisují děsivé zážitky ze čtvrtečního večera |
„Hned od pátečního rána pojišťovny ustanovily krizové štáby a týmy se stahují do zasažené oblasti,“ sdělila mluvčí České asociace pojišťoven (ČAP) Veronika Nová. Pro bouří zasažené klienty pojišťovny nastavily pravidla takzvané zrychlené likvidace, kdy se počítá s tím, že lidem vyplatí okamžité zálohy ve výši do 50 procent odhadu konkrétní škody.
A otálet nemají ani klienti s odklízením trosek. Čekat, až dorazí likvidátoři, nemusí. Důležité je pořídit alespoň základní fotodokumentaci či zkázu nahrát na video. „Po pořízení fotodokumentace poškozeného majetku mohou klienti rovnou začít škody odklízet a pokusit se zabránit vzniku dalších,“ uvedla mluvčí pojišťovny Allianz Marie Petrovová.
Na domy poničené tornádem se konkrétně vztahuje pojištění pokrývající rizika škody z přírodních katastrof způsobených silným větrem – to je při pojištění majetku u velkých pojišťoven součástí základního „balíčku“ rizik. „V rámci pojistné události mohou podle typu smlouvy klienti využít také úhradu nákladů na vysušení, vyčištění či na náhradní ubytování včetně dopravy do ubytovacích zařízení,“ dodala Petrovová.
Povinné ručení nestačí
Naopak u automobilů zdevastovaných tornádem standardní povinné ručení nestačí. Pokud si tedy majitelé vůz na živelní rizika speciálně nepřipojistili, na žádnou náhradu nárok nemají. Přírodní pohromy kryje havarijní pojištění – to však dvě třetiny všech vozů v České republice nemají.
  |
Na odhad celkových škod bylo den po katastrofě podle většiny pojišťoven ještě brzy. Podle Nové bude jasněji nejdříve v úterý nebo ve středu. „Počet škod bude ještě zcela jistě postupně narůstat. V těchto situacích je běžné, že lidé nenahlásí škodu pojišťovně hned, protože v první řadě řeší životně důležitější věci,“ říká. Situace je ale podle ní srovnatelná například s orkánem Herwart, který se Českem prohnal na podzim 2017, či o deset let dřívějším Kyrillem, po nichž Češi nahlásili desítky tisíc pojistných událostí. „U těchto katastrof škody dosáhly 1,4 a 2,2 miliardy korun. Troufám si říct, že to bude v případě čtvrtečního tornáda podobné,“ dodává Nová.
První částky už ale padly, například podle odhadů Generali České pojišťovny půjde jen v případě jejích klientů o stovky milionů. Také Kooperativa už k páteční 15. hodině evidovala přes 1700 škod za více než 294 milionů korun. „Máme ale informace, že v postižených oblastech je problém se signálem mobilních telefonů, proto očekáváme velký nápor hlášení škod až po obnovení signálu,“ řekl LN mluvčí Kooperativy Milan Káňa.
Pomůže i stát
Pojištění pro ochranu majetku je v České republice daleko častější než například životní pojistka. Konkrétně pro případ živelních pohrom je podle ČAP v zemi pojištěno okolo dvou a půl milionu nemovitostí. Zhruba stejný počet lidí si pojistilo domácnost.
VIDEO: Malebná moravská vesnice je v troskách. Záběry z dronu ukazují stěží uvěřitelnou zkázu po tornádu |
Obyvatelé zasažených obcí ale nemusí spoléhat jen na pojišťovny, mimořádnou pomoc pro ně připravuje také stát. Okamžitou finanční injekci lidem v nouzi začaly hned v pátek vyplácet úřady práce. „V obcích postižených tornádem zajišťujeme mobilní týmy úřadů práce, které budou občanům vyplácet okamžitou pomoc až 58 tisíc korun,“ oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Na podporu obcím a obnovu majetku po ničivé bouři se rozhodlo uvolnit 420 milionů korun ministerstvo pro místní rozvoj. Stát nabídne lidem na rekonstrukci zničeného bydlení až pět milionů korun, z toho dva miliony jako dotaci a tři miliony jako zvýhodněný úvěr na 30 let.
Poškozeným podnikatelům by měla finanční správa podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) poskytnout úlevy v podobě odkladu splatnosti daně nebo odpuštění záloh na silniční daň. Ministerstvo životního prostředí poskytne stovky milionů korun například na opravy čistíren odpadních vod nebo zeleně.
Na pomoc bouří zasaženým obcím vznikl také nespočet sbírek, kde se ještě v pátek sešlo přes 150 milionů korun.
Česko si řeklo i o pomoc z unijního fondu solidarity, který země využívají v případech živelních pohrom. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by to mohlo být až 11,6 miliardy korun.
