Asociace sdružující komerční televize, rádia, online a tiskové vydavatele již při předchozím projednávání úpravy financování veřejnoprávních médií důrazně připomínaly propojenost veřejnoprávního a soukromého mediálního trhu. Vzhledem k tomuto duálnímu systému proto považují za nutné, aby případné změny byly konzultovány taktéž se soukromými poskytovateli mediálních služeb.
Asociace zastupující celý soukromý mediální trh proto vypracovaly řadu zásadních připomínek k předloženému návrhu zákona o médiích veřejné služby.
Podle nich návrhem zákona není dostatečně přesně vymezena veřejná služba. Není jím zajištěn ani jiný nástroj, kterým by veřejná služba a podmínky jejího výkonu mohly být ze strany státu nad zákonný rámec (například na určitou dobu) blíže vymezeny.
Stávající úprava obsahuje institut memoranda o způsobu naplňování veřejné služby. Memorandum mimo zpřesnění rozsahu veřejné služby garantuje řadu projednaných záruk a vodítek pro působení veřejnoprávních médií, jako například vyjasnění jejich působení v online prostředí či transparentní zpřístupňování archivní tvorby ostatním poskytovatelům mediálních služeb. Všechna tato zpřesnění v předloženém návrhu chybí a podle asociací je nutné je vhodným způsobem do samotné novely doplnit.
Návrh taktéž zcela vynechává již dnes existující omezení veřejnoprávních médií v oblasti online reklamy, upozorňují asociace. Tento zásadní nedostatek je v rozporu s principem technologické neutrality, neboť stávající omezení v terestrickém či rozhlasovém vysílání zůstávají zachována a jde proti smyslu poskytování veřejnoprávní služby, neboť nutí Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) soutěžit na reklamním trhu. Vyvstává i otázka narušení hospodářské soutěže, kdy komerční média přímo soutěží se subjekty se státem garantovanými příjmy, uvádějí v připomínkách.
Předkladatel zákona podle nich taktéž vypustil existující zákonné postupy pro schvalování zavádění nových významných služeb. Současný zákon totiž předpokládá, že veřejnoprávní média před spuštěním nových projektů s potenciálně významným negativním dopadem na duální mediální systém musí takový záměr konzultovat s veřejností a dozorovými orgány, tak aby byly vyhodnoceny jejich dopady a relevantnost pro plnění veřejnoprávní funkce.
V návaznosti na diskuzi o transparentnosti vynakládaných financí asociace soukromých médií navrhují též zavést institut benchmarkové kontroly nákladovosti veřejnoprávních médií skrze expertní komisi, která by mohla kvalifikovaně a nezávisle vyhodnocovat, zdali jsou vynaložené náklady efektivní, zejména pak s ohledem na srovnání obdobných nákladů u srovnatelných mediálních poskytovatelů. Tento institut je zavedenou praxí v řadě dalších evropských zemí.
Návrh dále podle asociací poměrně nelogicky nabízí veřejnoprávním médiím možnost vydávat vlastní tištěná periodika, což nijak nekoresponduje s mediatypem České televize ani Českého rozhlasu. Dále navrhují upřesnění k aplikaci směrnice o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a doplnění povinností zpřístupňování obsahu pro zrakově či sluchově hendikepované, které návrh oproti současnému zákonu vypouští.
