Sobota 14. prosince 2024, svátek má Lýdie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Zákony nejsou, soudci se bojí

Česko

LN PŘED 20 LETY

Už před listopadem 1989 chybělo české justici 200 soudců z povolání. V loňském roce jich 185 odešlo a Česká národní rada zvolila 188 nových. Čistý přírůstek: tři soudci. Od 1. dubna letošního roku, kdy nabude účinnosti zákon o mimosoudních rehabilitacích, bude třeba ještě dalších 500. Proč soudci odcházejí?

Jaké jsou důvody malého zájmu o povolání, které je ve vyspělých zemích vysoce prestižní? Nad tím se zamyslel na včerejší tiskové besedě s novináři ministr spravedlnosti ČR Leon Richter. Prvním důvodem je nedostatečné odměňování náročné práce soudců. Příjmy advokáta a komerčních právníků jsou až několikanásobně vyšší. Ještě letos proto ministerstvo navrhne výrazné zvýšení platů. Druhou příčinou je to, že soudcům chybí pocit jistoty a bezpečí, při jednáních jsou často vystaveni hrubým invektivám, někdy i fyzickým útokům. Uvažuje se o vytvoření soudní stráže - ozbrojené složky, která by zajistila bezpečnost soudních pracovníků, soudů i pořádek v soudních budovách. Sdělovací prostředky by měly upustit od nevhodné kritiky postupu soudů před vynesením rozhodnutí. Soudce také mrzí paušální odsudky jejich kvalifikace ze strany některých ústavních činitelů.

(LN, 23. 2. 1991)

Dlouholetá zkušenost zemí, které se pokoušejí o reformu socialistického hospodářství - Čínou počínaje a Maďarskem a Jugoslávií konče - jednoznačně svědčí o jednom: že totiž opravdu pozitivních výsledků bylo dosaženo pouze v těch sférách.

kde přešel majetek do soukromých rukou. Z této zkušenosti vyplývá i československý koncept reformy, který klade značný důraz na malou i velkou privatizaci a restituci. Proces přechodu majetku do soukromých rukou je koncipován (opět na základě zkušeností z jiných zemí) tak, aby se pokud možno zamezilo rozkrádání státního majetku, aby proces privatizace byl veřejný a transparentní. Bohužel nedostatky v některých zákonech, případně úplná absence zákonů, vytvářejí i v Československu živnou půdu pro drastickou spontánní privatizaci, de facto pro rozkrádání. Nejhorší situace je v družstvech.

(LN, 27. 2. 1991)

... A CO DĚLAL PETR PITHART

Český premiér Petr Pithart se včera setkal v Thunovském paláci v Praze se zástupci 26 moravských politických uskupení.

Reprezentanti Moravy přijeli podpořit vládní návrh na samosprávné zemské uspořádání, které by se změnilo na uspořádání spolkové. Morava by tak získala určitou formu autonomie jako spolkový stát.

V případě vzniku třetího moravského státu by bylo nutné uvolnit z federálního rozpočtu značné prostředky na vybudování jeho ústavních orgánů a institucí. Jednání se zúčastnili především zástupci z Brna a okolí.

LN PŘED STO LETY

Po několikaleté stagnaci jeví se v poslední době v elektrářském průmyslu živý ruch. S pokroky techniky ve stavbě elektrických strojů, se zvýšením jejich hospodárnosti, se zdokonalením způsobů pro přenášení síly a neméně i se stupňující se hospodárností elektrického osvětlení otevřelo se tomuto průmyslu rozsáhlé pole a tam, kde ještě před nedávnem byly pochybnosti o rentabilitě elektráren, tak v oblastích venkovských, vyrůstají podniky jeden po druhém. Je to potěšitelný zjev zvláště proto, že máme vyvinutý český průmysl elektrářský, několik zdatných firem v Praze a dvě v Brně.

Přece však musí české závody podnikati urputný boj s vídeňskou a říšsko-německou konkurencí, která pracuje v rozměrech mnohem větších. S kapitálem mnohem silnějším a která své zisky z intensivního podnikání v Německu může vynaložiti k tomu, aby u nás zprvu třeba se ztrátou soutěžila s domácími závody a zajistila si nové odbytiště pro budoucnost. (LN, 26. 2. 1911) Hostinec v Brně po dlouhé roky zavedený se prodá z volné ruky za příčinou onemocnění. Na hlavní ulici s tanečním sálem, zahradou a kuželníkem. Každou neděli odbývá se taneční zábava. Cena 52 000 korun. (Inzertní příloha LN, 27. 2. 1911) Belgický kapitál a ruské tramwaye. Z Petrohradu se oznamuje: úspěch tramwayových podniků v ruských městech povzbuzuje belgické kapitalisty k dalším podnikům. Už dnes je v Rusku 30 měst, jež mají tramwaye náležející buď úplně, nebo částečně belgickým kapitalistům. Od roku 1908 zisk stále stoupá. Roku 1909 dosáhl 5proc. zúročení vloženého kapitálu, za loňský rok bude zisk ještě vyšší. Ruská města bystře se vzmáhají, a poněvadž jsou obyčejně značně rozlehlá, je tím tramwayová doprava velmi oživována. V Petrohradě nezahlédnete prázdného nebo poloprázdného vozu. Vždy přeplněno vše, takže přes to vše, že elektrické tramwaye jsou už hojně rozšířeny, k tomu koňskými doplněny, zbývá i dost na drožkáře. Belgičané, povzbuzení značným úspěchem, přistupují k dalšímu rozšíření tramwayové dopravy.

(LN, 2. 3. 1911)

O autorovi| Připravil Vojtěch Janda