„Kojení přináší svobodu,“ čítáme často v publikacích pro novopečené matky. „Jídlo pro miminko máte všude s sebou, v ideálním složení a odpovídající teplotě,“ stojí v jedné z nich.
‚Tak holky, začněte kojit.‘ Komorní happening matek v bance oblehly zástupy novinářů |
Jak moc svobodná může matka při kojení být a co přesně vystihuje výraz „všude“, o tom se vede vposledních dnech poměrně vyhrocená debata. Tu vyvolala situace z konce března, kdy ochranka pražské Raiffeisenbank upozornila kojící ženu, aby se buď zahalila, nebo odešla. Ta banku opustila a o svůj zážitek se podělila na sociálních sítích. Banka se pak ženě omluvila.
Včera se přesto konal protest proti tomuto incidentu s názvem Kojit kdekoli (i v Raiffeisenbance) je normální. Na místě se sešlo nakonec jen šest maminek. „Tak holky, začněte kojit,“ vyzvala súsměvem ženy performerka aorganizátorka protestní akce Kateřina Olivová.
Přišla vlna zájmu
Podle porodníků, které LN oslovily, zažívá kojení mírnou renesanci. A pokud ženy mohou kojit, kojí a méně často kupují svému dítěti náhradní výživu. „Kojení zažívá vlny zájmu a nezájmu ze strany matek. Teď jsou aktivnější a ipediatři více mluví o prospěšnosti mateřského mléka pro dítě,“ sdělil LN porodník Jaroslav Feyereisl. Ženy také častěji vyhledávají pomoc laktačních poradkyň, pokud mají s kojením potíže.
Že se v tuzemsku vztah ke kojení zlepšuje, si myslí i Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. „Nemám pocit, že by ženy pociťovaly jakoukoliv bariéru, která by je odrazovala od kojení, a to kdekoliv,“ řekl také Dvořák. Oba zmínění lékaři se shodují v tom, že záleží na každé matce, jak bude krmit své dítě a zda tak činí na veřejnosti.
Pokud stávající vlna zájmu, jak o ní hovoří porodník Feyereisl, brzy neopadne, bude dost možná k vidění více kojících matek na veřejných místech.
Některé budou soukromí své i dítěte chránit speciálním šátkem na kojení nebo plenou přehozenou přes prso, jiné ne.
Objevují se i svéráznější nápady, jak situaci vyřešit. Hovoří se například o kojírnách – speciálních místnostech, které se již objevují například v nákupních centrech nebo na radnicích.
Češky mají v kojení stále co dohánět. Plně kojených dětí je podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky až 85 procent. Ale jen ve chvíli, kdy opouští s rodiči brány porodnice. Poté číslo významně klesá.
Podíl dětí, které jsou kojeny po dobu prvních šesti měsíců života, se pohybuje okolo 40 procent. Češky se tak podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dostávají pod celosvětový průměr. Například v USA je tento podíl 51 procent. WHO stanovila cíle, aby v roce 2020 bylo výlučně kojeno 50 procent půlročních dětí. Těchto cílů zatím Česko nedosahuje.
Důvodů, proč budou tabulky možná brzy vypadat příznivěji, je několik. Podle sociologů zatím žádná tuzemská studie na podobné téma neexistuje, jisté je ale jedno: Češi jsou obecně více mobilní – jsou aktivní, podnikají výlety. Ato i ve chvíli, kdy mají malé děti. Takže i matky s kojenci více cestují, myšleno i po městě, kde bydlí. Krmí tedy své děti více venku.
Plné jesle, matka v práci
Silná vlna nepřející kojení byla podle odborníků například v 50. letech minulého století. Matky, které spěchaly do „pracovního procesu“, začínaly dětem dávat umělou výživu nejpozději ve třech měsících, aby si nejpozději do čtyř měsíců věku od mateřského mléka odvykly. Recepty na umělou výživu dostávaly tehdejší rodičky již v porodnicích.
V současnosti zůstávají matky doma s potomkem v průměru tři roky.
