Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Žalostný příběh opravy Karlova mostu

Česko

Kritici způsobu opravy Karlova mostu nezůstali jen u slov.

Ačkoli obvinění šéfa pražských památkářů Jana Kněžínka bylo zrušeno, kriminalisté celou rekonstrukci dál prošetřují.

Autorka následujícího textu si ale myslí, že hledání viníků k nápravě nevede.

Skoro nic na světě není úplně černé ani úplně bílé. V oboru památkové péče je navíc tak snadno zaměnitelná černá za bílou, že jen výjimečně je možné hovořit o hrdinech a vinících. Jen málokdo z posuzovatelů a hodnotitelů, odborných či laických, je ochoten si přiznat, že tvrzení, výroky a činy jsou v tomto oboru prakticky neměřitelné, protože neexistuje objektivní a nadčasové měřítko platné provždy a všude.

Klub Za starou Prahu má v tomto ohledu velkou výhodu, existuje 110 let a leccos už viděl a zažil. O přirozených proměnách názorů a ideovém vývoji oboru památkové péče ví své. Právě proto od okamžiku, kdy na podzim 2008 „kauza Karlův most“ poprvé razantně pronikla do médií, nabádal ke zklidnění vášní uvnitř oboru a rozumné mezioborové diskusi, v níž by specialisté (památkář, historik umění, znalec historických kmenných konstrukcí, statik, mostař, petrograf a další) byli schopni se nejen vzájemně vyslechnout, ale i tolerovat a domluvit na tom, co je v danou chvíli pro Karlův most nejlepší. Mezitím ovšem kauza nabrala směr, který je sice vděčný pro novináře a burcuje veřejnost, ale nejméně prospívá tomu, čemu měl pomoci. Problematické momenty Co jsou z úhlu pohledu Klubu Za starou Prahu nejproblematičtější momenty opravy Karlova mostu?

1. Nedostatečná vzájemná komunikace mezi orgány památkové péče a odborníky vůbec. Pražský magistrát, který sám na webových stránkách svého odboru památkové péče nabádá investory, aby při kontrolních dnech nedbali názoru památkářů Národního památkového ústavu, ale jen magistrátních památkářů, zde v roli investora svůj přehlíživý postoj vůči odborné složce památkové péče předvedl v plné parádě.

Ale to i ke své škodě!

Jak se totiž ukazuje, na Přírodovědecké fakultě UK a Stavební fakultě ČVUT vznikla z jeho podnětu řada pozoruhodných průzkumných materiálů, zpracovávajících každý jednotlivý kámen Karlova mostu včetně názorného 3D modelu mostu a statistického vyhodnocení údajů. Ty ovšem vznikaly bez aktivní účasti odborné památkářské složky, která dnes tyto materiály ke své práci buď nemá nebo o nich vůbec neví, případně, a to je vůbec nejhorší, je sama zavrhuje právě proto, že nezohledňují památkářské (estetické, historické) hledisko, ale pouze hlediska přírodovědná a technická.

2. Kdosi stanovil kritérium minimální životnosti kamene Karlova mostu po jeho opravě na padesát let. Nikdo se k tomu dnes nechce přiznat, přestože to jistě myslel dobře, protože si zřejmě přál, aby nám oprava dlouho vydržela. Co však způsobí otrocké splnění tak striktně stanovené podmínky, respektující jen technické hledisko a ignorující pro památku tohoto významu zásadní parametry, jakými jsou materiálová autenticita a estetický dojem stáří kamene, vidíme dnes všichni. Příčinou tohoto průšvihu, který již nelze zcela napravit, byť stále existuje možnost, že vyřazené kameny se do mostu vrátí například při opravě jeho pláště, je ze strany investora a dodavatelské mostařské firmy opět důsledkem podcenění mezioborové komunikace a památkářského hlediska vůbec.

3. Neochota uznat, že v památkové péči může mít jeden problém více legitimních řešení. Tento jev je těžko přijatelný pro laickou veřejnost, která by ráda slyšela jednoznačné hodnocení: správně–špatně, anebo ještě lépe, vinen–nevinen, a stále vyžaduje v tomto duchu zkratkovité hodnocení. Před osmi lety byl vybojován lítý boj mezi dvěma skupinami odborníků, z něhož vzešla vítězně jako ohleduplnější právě ta koncepce opravy Karlova mostu, která je dnes realizována. Použitá technologie hydroizolace mostovky, která je pro most životně nutná, aby nebyl dále poškozován protékající vodou, je v současnosti zas kritizována zastánci jiných řešení. Tento koloběh názorů, jejich obhajování, odsuzování a překonávání je pro památkovou péči přirozený a není třeba se jím zásadně trápit. Památky trpí nejvíce neschopností, a znovu to ráda zdůrazním, samotných památkářů všech orgánů a úrovní se vzájemně domluvit, informovat, respektovat a namísto poziční války nebo silového řešení, v kterém si tak libuje magistrátní odbor vedený Janem Kněžínkem, se shodnout na vhodném kompromisu.

4. Ostudou pro obnovu památky, v našem případě Karlova mostu, je nekvalitní řemeslná práce a experimentální nebo improvizovaný přístup. To vše se bohužel na vzhledu parapetů Karlova mostu hojně podepsalo a každý to vidí pouhým okem.

Kdybych měla shrnout, jaké poučení by si památková péče z žalostného příběhu opravy Karlova mostu měla zapamatovat, po vzoru „tety Kateřiny“ bych řekla jednoduše: „Líná huba – holé neštěstí“ a „Dvakrát měř, jednou řež!“

***

Památky nejvíce trpí neschopností památkářů vzájemně se domluvit, informovat, respektovat a shodnout se na vhodném kompromisu

O autorovi| KATEŘINA BEČKOVÁ, Autorka je předsedkyní Klubu Za starou Prahu

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!