Příklady? Například zámek v Korozlukách na Mostecku už měl definitivně zmizet z mapy. Byl na něj vydán demoliční výměr. Před patnácti lety ho ale koupil a postupně opravil Miroslav Perout.
Středověkou tvrz ve středočeském Malešově zase vrátil k životu Ondřej Slačálek a po sedmi letech oprav se do ní bude stěhovat letos na podzim.
„Vlastnit historický objekt je pro mě úžasný inspirativní zážitek, do kterého bych stoprocentně šel znovu,“ řekl Slačálek.
V Plzeňském kraji se díky soukromým vlastníkům podařilo zachránit zámek ve Zbirohu, na Jičínsku zámek Staré Hrady. Nový majitel přinesl rozkvět i rokokovému zámku Nové Hrady na Orlickoústecku. Ten je dnes po rekonstrukci chloubou obce a cílem turistů, které tam láká unikátní muzeum cyklistiky.
Památky noví vlastníci opravují i pro čistě komerční účely. „Viděli jsme v tom dobrý podnikatelský záměr. Zámek je v centru města,“ řekl Petr Hradil, jeden z majitelů zámku v Ostravě-Zábřehu, kteří v budově po rekonstrukci zřídili hotel, restauraci, pivní koupele, malý pivovar a nově i letní kino. Na hotel se má přeměnit i zámek ve středočeském Líšně nebo po dostavbě středověká tvrz v Letohradu na Orlickoústecku.
Podobně prošel rekonstrukcí barokní zámeček v Dětenicích na Jičínsku, který koupili manželé Ondráčkovi. V obci znovu ožil někdejší pivovar a brzy se má otevřít „středověký“ hotel.
Přeměny historických objektů v hotely, penziony nebo restaurace ovšem ne vždy vidí rádi památkáři. Přehled o prodávaných objektech ale nemají, protože vlastník není povinen jim toto hlásit.
„Změna využití objektu s sebou často nese nutné opravy, které narušují památkovou a architektonickou hodnotu objektu. Pokud je ale vlastník k budově šetrný a její hodnotu zachová, tak jsme rádi, že objekt dál žije,“ uvedl ředitel Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Konečný. V Česku je za kulturní památky prohlášeno asi 40 000 nemovitostí.
