* LN Co podle vás zlomilo Z1 vaz?
Největší problém byl, že se koncept nepotkal s dobou. Jeho příprava začala v roce 2004, kdy zde žádná zpravodajská stanice typu ČT24 nebyla. Licenční řízení se protáhlo a televize začala vysílat až o čtyři roky později. Za tu dobu se trh změnil ve prospěch satelitních televizí.
* LN Jak se na neúspěchu Z1 podílela ekonomická krize?
Dopad finanční krize byl drtivý na reklamní trh, televize se nebyla schopna dostat k inzerentům.
* LN Jako jeden z důvodů neúspěchu se ale uvádí i příliš nákladný rozjezd...
Dostal jsem úkol rozjet televizi co nejmohutněji. Chtěli jsme vybudovat zpravodajskou televizi s publicistikou a dokumentárními pořady pro co nejširší publikum. Z tohoto pohledu byly vstupní náklady dokonce nízké. Když chcete, aby se lidé na televizi hodně dívali, musíte do ní i hodně investovat. Později jsem dostal úkol snížit náklady, čehož jsem dosáhl zrušením publicistiky a výrazným snížením počtu zaměstnanců.
* LN Jaké byly celkové počáteční náklady?
Náklady na úvodní investice do technologie a programů dosáhly zhruba 100 milionů korun. V období od září do prosince 2008 dosahovaly měsíční investice do Z1 okolo 25 milionů korun. Poté se tato suma snižovala až na 16–17 milionů korun v létě 2009.
* LN S jakým vývojem nákladů jste kalkulovali v počátcích Z1?
Představa investora byla, že bod zlomu, kdy televize začne dosahovat zisku, přijde za šest let. Investor se zavázal vložit do televize půl miliardy korun.
* LN Kdy jste zaznamenal náznaky, že J&T se chce televize zbavit?
Úvaha, zda by nebylo efektivnější zavřít, padla již v lednu 2009.
