Vážné výhrady podle něj měly i další státy - Španělsko, Portugalsko, pobaltské země nebo ostatní státy visegrádské čtyřky.
„Za Českou republiku jsem dnes odmítl ten čtvrtý paragraf, ve kterém se mluví o těch závazcích, protože jsem opakoval, že v tomto punktu není ten text v souladu s tím, co bylo přijato v dubnu,“ nechal se slyšet Zaorálek. Narážel tím na to, že na dubnovém unijním summitu se hovořilo o dobrovolnosti přijímání uprchlíků.
„Podpořil jsem to, že se musíme zabývat ochranou vnější hranice a budováním návratového mechanismu. To jsou prvky, které jsou pro nás zásadní,“ poznamenal také šéf české diplomacie. Definitivní řešení je podle něj na lídrech Evropské unie, kteří se v Bruselu sejdou ve druhé polovině týdne.
Návrh závěrů pro tento summit, který má ČTK k dispozici, počítá s tím, že by rozhodnutí o přerozdělení uprchlíků mohlo být odloženo až na konec července. Dokument pro jednání premiérů a prezidentů zemí EU ani jednou přímo nezmiňuje povinný distribuční systém podle kvót, který v květnu navrhla Evropská komise.
Text příslušného bodu odkazuje na závěry mimořádného summitu k migraci v dubnu. Tehdy lídři zemí osmadvacítky oznámili cíl spustit pilotní projekt dobrovolného přesídlování v rámci unie. Přesto komise o několik týdnů později přišla s návrhem na povinné přerozdělení 40.000 Syřanů a Eritrejců. Tedy lidí ze zemí, u nichž je velká pravděpodobnost, že mají na útočiště v EU nárok.
Čeští diplomaté mají za to, že i současný návrh ignoruje závěry dubnového summitu a v řadě členských zemí může mít velmi negativní politické důsledky.
