Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zapište se, dostanete deset tisíc

Česko

Vysoké školy tvrdě bojují o potenciální studenty.

Některé je zkoušejí lákat na mimořádná stipendia, jiné zase v prvních ročnících nabízejí citlivý přístup a sází na to, že studenti časem „rozkvetou“.

Ještě ani nesložili maturitu, a už je „draftují“ vysoké školy. Soupeření o to, kde bude středoškolák pokračovat ve studiu, neustále přiostřuje. A rozhodnuto bývá mnohem dřív než v červnu při přijímacích zkouškách.

„Hodně studentů má přijetí na vysokou školu jisté ještě před složením maturity,“ upozorňuje Eva Slámová, zástupkyně ředitele gymnázia v Hořicích v Podkrkonoší. Přesný počet žáků nedokáže odhadnout. Podle Jana Peřiny, ředitele pražského Gymnázia Opatov, ale může jít až o dvacet procent studentů v ročníku. Potřebná data nemá ani Ústav pro informace ve vzdělávání. „Evidujeme pouze počet přijatých a zapsaných uchazečů,“ vysvětluje mluvčí ústavu Bohumila Beranová. Pro pětinu zájemců máme místo i po prázdninách Vysoké školy - zvláště technického zaměření, které dlouhodobě bojují s nedostatkem zájemců - nasazují do boje o studenty zbraně čím dál těžšího kalibru. Zapsaným studentům s dobrým prospěchem dokonce neváhají i platit. „Nabízíme jednorázové mimořádné stipendium ve výši deset tisíc už v prvním semestru,“ uvádí Jiří Staněk, děkan Strojní fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Nárok na něj budou mít studenti, kteří měli na střední škole průměr známek do 1,5. Dalších deset tisíc pak mohou dostat za dobrý prospěch v zimním semestru.

Fakulta navíc ke studiu přijímá téměř všechny zájemce - rozhodují známky ze střední školy a pohovor. Místo pro dvacet procent zájemců má fakulta ještě po prázdninách.

S podmínečným přijetím studentů na vysokou školu ještě před maturitou má zkušenosti i Jaroslav Kočvara, ředitel gymnázia v Chebu: „Mnohé vysoké školy nemají přijímačky, a proto se i další univerzity snaží nabídnout něco atraktivního.“ Podle jeho slov tak probíhá jakési prodloužené přijímací řízení. Vysoká škola v rámci něj buď zohlední prospěch na střední anebo jednoduše vezme všechny zájemce s tím, že k určitému protřídění dojde v prvním ročníku. „Univerzity se hlavně snaží studenty přilákat, zaujmout a získat si je. Oni pak mají semestr či dva čas na to, aby chytli příležitost za pačesy a ukázali, že studium zvládnou,“ popisuje Jaroslav Kočvara častou praxi.

Takový systém ostatně může pomoci žákům, kterým se z různých důvodů na střední škole nedařilo, přesto mají dobré předpoklady pro studium. „Přijímací zkoušky jsme původně měli, ale zrušili jsme je. Zbytečně při nich totiž vypadávali dobří studenti. Na střední škole často nestihli takzvaně rozkvést, ale u nás po čase excelovali,“ vysvětluje Libor Škoda, který se Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze stará o propagaci. Jediným kritériem pro přijetí na tuto fakultu je nyní schopnost studovat v češtině a ukončené středoškolské vzdělání. Už žádné sevřené žaludky Ještě před pár lety studenti soupeřili o místa na univerzitách. Na jedno připadalo běžně i pět či deset zájemců. Jenže doba, kdy středoškoláci se sevřeným žaludkem čekali, zda uspějí u přijímaček, aby mohli začít studovat vysněný obor, je na mnoha vysokých školách nenávratně pryč.

S větší konkurencí musí i nadále počítat budoucí právníci, lékaři nebo třeba umělci. „Převis zájemců je i na specializovaných oborech, jako je hebraistika,“ podotýká Jan Peřina. Ovšem většinou se konkurenční boj obrátil - školy mezi sebou soupeří o studenty.

Klesající počet dětí a nárůst míst na školách vedly k tomu, že nabídka výrazně převažuje nad poptávkou. Loni se podle Ústavu pro informace ve vzdělávání na vysoké školy zapsalo asi sto tisíc studentů. Zhruba stejné množství jich střední školy dokončilo, ovšem rozhodně ne všichni maturanti chtějí pokračovat ve studiu.

Protože vysoké školy získávají velkou část peněz na svůj chod od státu právě podle počtu studentů, musí jim náležitě vycházet vstříc.

„V prvním ročníku k nim přistupujeme podobně jako na střední škole. Dostávají domácí úkoly, učitelé se je snaží udržet v tempu,“ popisuje Libor Škoda s tím, že cílem je, aby co nejméně studentů přijatých bez přijímaček odpadlo proto, že se jim škola bude zdát příliš těžká. Nyní jich z 350 až 400, kteří nastoupí do prvního ročníku, na škole zůstává asi 150 až 200. „Z některých nároků ovšem slevit nemůžeme,“ podotýká Škoda s tím, že na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské lze studovat spoustu různých zaměření, od nejnáročnějších po lehčí. Do první kategorie spadá třeba matematické modelování, mezi nenáročné praktická informatika nebo laserová technika.

Pro Agronomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně je při příjímání studentů klíčový průměrný prospěch za poslední tři (respektive 2,5) roky studia. Podle něj stanoví v každém studijním programu pořadí, udělá se čára a přijmou se studenti nad ní. „Náhodný výsledek u přijímacího testu je vyvážený tím, že studenti musí své znalosti na střední škole tři roky systematicky prokazovat,“ vysvětluje Ladislav Zeman, děkan Agronomické fakulty, proč nepořádají přijímačky.

Ve chvíli, kdy úspěšní uchazeči dostanou Oznámení o přijetí, ještě ale nemusí mít složenou maturitu. „Rozhodnutí o přijetí dostávají studenti ovšem až u zápisu na základě předložené úředně ověřené kopie maturitního vysvědčení,“ uvádí profesor Zeman. A podobně to funguje i v případě dalších škol, které přislibují studentům přijetí už před maturitou.

Motivace studentů připravovat se poctivě na zkoušku dospělosti pak ovšem slábne. „Vysokým školám v tomhle případě stačí, aby student maturitu složil, je jedno s jakým výsledkem,“ říká Margit Turníková, ředitelka Masarykova gymnázia v Plzni. Její žáci mají většinou jisté přijetí na techniky. V případě Západočeské univerzity míří konkrétně například na Strojní fakultu a na Fakultu aplikovaných věd.

Pražská přírodověda přijímačky opět zavedla Na rozdíl od řady vysokých škol, které v poslední době přijímací zkoušky rušily, je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze naopak opět zavedla. Systém bez „síta“ se jí neosvědčil. „Mnoho studentů u nás začalo studovat jenom proto, aby získali kolej,“ podotýká proděkanka Dagmar Dzúrová. Kvalitní uchazeče se pražská přírodověda ovšem přilákat snaží. „Pokud student na střední škole bodoval na olympiádách, může získat motivační stipendium až třicet tisíc,“ říká docentka Dzúrová. Kromě toho škola nabízí i prospěchové stipendium ve výši až 17 tisíc.

***

Systém přijímání bez zkoušek může pomoci žákům, kterým se na střední škole nedařilo, přesto mají dobré předpoklady pro studium

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!