Pondělí 29. listopadu 2021, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zapomenuté umění politické hry

Česko

Politické drama nemusí být jenom propagandistická nuda, v Česku právě vyšel výběr pěti nových her

Pod lehce zavádějícím názvem Rozhovory s teroristy vydalo nakladatelství Větrné mlýny soubor pěti současných anglosaských divadelních her, jejichž společným jmenovatelem jsou politická témata. Editorky a překladatelky Hana Pavelková a Ester Žantovská vybraly tři britské a dva americké autory, přesněji řečeno jejich hry, napsané v právě uplynulém desetiletí.

Jsme furt ve Spojenejch národech, že jo?

Úvodní dvojice má na mušce cíl z nejoblíbenějších - bezcharakterní, čistě utilitární mocenský styl moderní politiky. Brit Steve Thompson sleduje ve hře Kdo z koho zákulisí předvánoční schůze parlamentu, v jejímž průběhu proti sobě nepřehledně intrikují nejen političtí protivníci, ale především spolustraníci. Američan David Mamet nabízí v Listopadu momentku z oválné pracovny Bílého domu, v níž se neoblíbený prezident (nelze nepomyslet na George Bushe) zoufale snaží zvýšit své šance na znovuzvolení.

Tím však podobnosti končí. Thompson se sice snaží být vtipný, současně ale moralizuje a psychologizuje: výsledkem je trochu těžkopádná komedie. Mamet naopak napsal divokou grotesku: prezident se bezostyšným vydíráním snaží zpeněžit rituál „omilostnění krocana“, do toho se motá lesbická poradkyně s právě adoptovaným čínským dítětem, íránské rakety, televize, krocani, uražený indiánský náčelník a tak podobně. Psychologie ani realismus tady místo nemají; o zběsilém kolotoči partikulárních zájmů, pákových efektů a frází, kterým nikdo nevěří, říkat se ale musí, však tahle zdánlivé bezstarostná a zlomyslně posměvačná fraška nejspíš řekne víc než urputný Thompson.

Třetí a poslední komedie ve výboru se odehrává kdesi v Africe a hlavními hrdiny jsou pracovníci nejmenované humanitární organizace. Boží bojovníci Richarda Beana začnou velmi zábavnou smrští ironických vtipů na účet Laury, naivní anglické dívenky, která - plná ideálů a v hidžábu značky Gucci - přijíždí spasit třetí svět. Záhy se však ukáže, že chrlení bonmotů maskuje v jádru melodramatický příběh o tom, jaké je to v Africe těžké a jak se ta zdánlivě pitomá holka nakonec naučí účinně pomáhat. Poněkud okázalý výsměch některým „pozitivním“ klišé o třetím světě navíc vykompenzuje čítankově multikulturní happy end: Laura se z ničehož nic provdá za svého místního bodyguarda, předá post nové naivce a odjíždí i s chotěm pomáhat kamsi do Bhútánu.

Pod praporem objektivity Ve dvou zbývajících titulech už jde skutečně do tuhého: základem Rozhovorů s teroristy Robina Soanse jsou záznamy výpovědí bývalých teroristů a gerilových bojovníků (dva Irové, Palestinec, Kurd a Nigerijka), doplněné vyprávěním obětí, politiků a poznámkami psychologa. Dočíst se lze příběhy skutečně děsivé, z tohoto úhlu pohledu má hra nespornou sílu. Současně však může sloužit i jako přehlídka slabin dokumentárního dramatu; na to ostatně upozorňuje i doslov sborníku. Kromě jisté nedivadelnosti je to nepřehlédnutelně manipulativní uspořádání odpovědí do tvaru, který je úzkostlivě objektivizující a smířlivý zároveň - teroristé vyhlížejí spíš jako oběti než viníci. Příznačné je, že jediné opravdu jednoznačné odsudky v celé hře zazní z úst britského velvyslance v Uzbekistánu na adresu Američanů nebo že finále obstará z dějového hlediska nadbytečná epizoda o palestinské školačce, kterou omylem zabil izraelský ostřelovač.

Obdobně pojatou „objektivitu“ nabízí i hra Devět dílů touhy americkoirácké autorky Heather Raffové. Sestává z monologů několika iráckých žen, které poetickým jazykem popisují situaci v Iráku v období kolem druhé války v Zálivu. Hrůzyplné výjevy - jejichž původci jsou střídavě Saddámovi pochopové a Američané - prokládají intimněji laděné, především milostné vzpomínky a úvahy. Jako hlavní postava se přitom zvolna vylupuje tajemná, „nespoutaně ženská“ irácká malířka Layal, která Saddámův režim zároveň nenávidí a zároveň s ním spolupracuje - a kterou v závěru zabije americká bomba.

Přednosti a úskalí Rozhovory s teroristy jsou cenné především tím, že upozorňují na fenomén politické hry, který v Česku poněkud živoří. Osvětové záměry ostatně editorky výslovně připomínají i v obsáhlém doslovu. Se sympatickou věcností zde také upozorňují na všechna hlavní úskalí žánru: počínaje jistou stádností, danou levicově liberálním postojem drtivé většiny autorů i jejich publika, přes „kult menšin“ až po politickou koketností diktovaný civilizační masochismus, který autorům velí zaujímat ostře kritické postoje vůči západnímu světu a zároveň být co možná nejchápavější vůči jeho protivníkům. Pro českého čtenáře díky tomu mohou být Rozhovory s teroristy nejen cenným úvodem do současné anglo-americké politické hry, ale i varováním, že ne vždy lze opusy tohoto typu přijímat coby nezpochybnitelnou bernou minci.

Rozhovory s teroristy

Uspořádaly a přeložily Hana Pavelková a Ester Žantovská, Větrné mlýny, Brno, 2011

***

Hudební pondělí Divadelní úterý Literární středa Filmový čtvrtek Výtvarný pátek

O autorovi| VLADIMÍR MIKULKA, Autor je divadelní kritik

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...