19. února 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zasáhl stroj času? Advokát Koudelka vyvěsil text hodinu před zveřejněním komisí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 48Diskuse
Zdeněk Koudelka na snímku z roku 2012 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zdeněk Koudelka na snímku z roku 2012 | foto: Anna VavríkováMAFRA

PRAHA Nad činností vyšetřovací komise pátrající po pozadí policejní reorganizace se vznáší čím dál větší mlha. Poslancům pomáhal spoluautor kontroverzní amnestie Václava Klause a vlivný advokát Zdeněk Koudelka. Dosud se vědělo, že tento bývalý poslanec ČSSD pro komisi vypracoval analýzu k problematice Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

Jak se ale do závěrečné zprávy dostala pasáž o omezení pravomocí státních zástupců, o níž na svém blogu psal právě Koudelka? Záhadu neumí anebo z nějakého důvodu nechce nikdo vysvětlit.

Mělo to být přitom jedno z nejtajnějších jednání, která kdy český parlament zažil. Poslanci pracovali ve speciálně upravené místnosti za zavřenými dveřmi. Materiály byly uloženy v trezoru, ke kterému měli členové komise přístup jen proti podpisu. Když ale do médií prosákly detaily z vyšetřování poslanců, okamžitě se jimi začala zabývat GIBS. Přesněji řečeno inspekci a žalobce k tomu sami poslanci vyzvali.

Nyní budí nejistotu, jestli se závěrečnou zprávou před jejím zveřejněním pracovali pouze členové sněmovní komise.

Bloger v akci

Z časového sledu událostí vyvstávají pochybnosti. Advokát Koudelka sepsal článek Sen o právním státě, který obsahoval téměř navlas shodný odstavec se závěrečnou zprávou. Text se kromě Koudelkova blogu 2. února ráno v 8.56 objevil i na webu Česká justice. Koudelka v něm kritizuje činnost vysoce postavených státních zástupců, a to těmito slovy: „Roli dozoru nad zákonností v přípravném řízení v takovém případě může sehrát na státním zastupitelství nezávislý orgán – soud. Došlo by tak k obnovení vyšetřujících soudců, kteří dříve na území Čech, Moravy a Slezska působili. Cílem však není obnovit vyšetřující soudce, ale posílit objektivitu při objasňování trestné činnosti státních zástupců, zvláště spáchaných při výkonu úřední pravomoci.“

Ten samý únorový den, o čtyři minuty později, začala v Poslanecké sněmovně sledovaná schůze. Jejím hlavním bodem byla prezentace závěrů vyšetřovací komise k policejní reorganizaci. Po několika málo minutách se slova chopil předseda komise Pavel Blažek (ODS) a jal se prezentovat výsledky. Hovořil zhruba 50 minut, pět minut před desátou hodinou byl dokument se závěrečnou zprávou zveřejněn na webu Poslanecké sněmovny. Přesný čas zveřejnění zprávy potvrdil i sněmovní sekretariát. „Jednalo se o jeden dokument a bylo to během 54. schůze Poslanecké sněmovny, ve čtvrtek 2. února, přesně v okamžiku, kdy předseda vyšetřovací komise dokončil svou úvodní řeč. Pokud jde o čas, bylo to ve zhruba 9.55,“ napsal LN Roman Žamboch z tiskového odboru sněmovny.

Problém je, že se v závěrečné zprávě objevil odstavec, který publikoval Koudelka ve svém článku. Co tato shoda znamená? Že by Koudelka použil odstavec stejný s tím sněmovním, avšak o hodinu dříve, než sněmovna finální zprávu vyšetřovací komise zveřejnila? Jako logické vysvětlení se nabízí varianta, že advokát měl ke zprávě komise přístup ještě předtím, než poslanci dokument zveřejnili na webu sněmovny. Tiskový odbor sněmovny i předseda komise Blažek ale popírají, že by se Koudelka s výsledky závěrečné zprávy seznámil před jejím zveřejněním. Jenže jak je pak možné, že se texty v dané pasáži shodují, ačkoli ten Koudelkův vyšel hodinu před zveřejněním zprávy? To nedokážou ve sněmovně vysvětlit.

Pište si, co chcete

Předseda Blažek, který se s Koudelkou zná z Brna a jejž s ním pojí dlouholeté přátelství, trvá na tom, že exposlanec ČSSD přístup k utajovanému dokumentu neměl. „K vyšetřovací zprávě po dobu činnosti komise přístup mít nemohl a neměl. Asi úmyslně nerozlišujete mezi nalézací částí vyšetřovací zprávy a jejími přílohami, což jsou hlavně návrhy změn zákona – tedy nic tajného a v právnických kruzích běžně diskutovaného,“ řekl LN Blažek. Poukazuje na skutečnost, že součástí zprávy byla i příloha s usneseními, která členové komise předložili sněmovně k hlasování.

Důležitým doprovodným usnesením byl návrh na okleštění pravomocí státních zástupců. V jeho odůvodnění se přitom objevil odstavec, který ve svém článku použil i Koudelka, jenž je znám svým odporem k žalobcům v čele s Pavlem Zemanem, Lenkou Bradáčovou a Ivem Ištvanem. Blažek dává od záhady ruce pryč: „Moje odpovědnost za neveřejnost zprávy skončila 31. ledna tohoto roku (poslední schůze komise – pozn. red.). Máte-li pocit, že se něco podivného se zprávou stalo kdykoli poté, nemám vám jak pomoci,“ napsal Blažek, někdejší ministr spravedlnosti v Nečasově vládě. Koudelka na dotazy LN neodpověděl vůbec. Pouze jednou v minulém týdnu zvedl telefon. „Napište si, co chcete, a já si budu psát, co chci,“ řekl a zavěsil. Že by se podílel na tvorbě textu komise, popřel.

V situaci se nedokážou zorientovat ani členové komise. „Nevím, jak to je možné,“ řekl LN místopředseda komise Martin Lank (Úsvit). Poznamenal, že závěrečná zpráva existovala v jediném exempláři a byla uzamčená ve sněmovním trezoru. „Tuším, že Pavel Blažek říkal, že se problematikou státních zástupců pan Koudelka zabýval, už když byl ministrem spravedlnosti. Je možné, že se na toto téma v oné době i bavili. A že nyní vytáhl text, který v té době dávali dohromady společnými silami. To je ale spekulace,“ dodal Lank. V minulosti byl Koudelka i žalobcem. V letech 2006 až 2011 byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.

Další člen komise místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) rovněž neuměl vysvětlit, jak je možné, že Koudelka hodinu před zveřejněním zprávy ve sněmovně měl ve svém článku totožný odstavec. Na dotaz, zda bude po Blažkovi chtít vysvětlení, neurčitě uvedl: „Nedokážu na to odpovědět. Řekněte předsedovi Blažkovi, ať vám odpoví jinak.“

Dvě analýzy a smlouva

Formálně sice komise svou misi uzavřela, fakticky ji však ještě čeká vysvětlování. LN již v minulém týdnu informovaly, že spoluautor Klausovy amnestie Koudelka pomáhal komisi s přípravou analýzy. Studie měla říci, zda zákonodárce může, či nemůže být vyslechnut GIBS. Ta na pokyn Vrchního státního zastupitelství v Praze prověřuje, kudy z jednání komise mohly unikat informace. Podle deníku Právo už inspekce sněmovnu požádala, aby sedmičku poslanců z vyšetřovací komise zprostila mlčenlivosti, a zákonodárci tak mohli přijít podat vysvětlení.

Mluvčí dolní komory Žamboch sdělil, že Koudelka pro komisi vypracoval celkem dvě analýzy. S odkazem na neveřejnost odmítl dokumenty listu poskytnout. Pro komisi Koudelka nepracoval zadarmo. „Bylo to na základě smlouvy, dle běžných tarifů,“ odmítl prozradit přesnou částku. Neuvedl ani, čeho se týkala druhá zmíněná analýza.

  • 48Diskuse


Ondřej Koutník

Autor

Ondřej Koutníkondrej.koutnik@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz