Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Zásoby pitné vody zamořila chemie. Nadlimitní kontaminace naměřili ve 40 % vzorků

Česko

  6:00
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) už pesticidy loni zamořily víc než polovinu cenných zásob pitné vody. Nadlimitní koncentrace přitom hydrologové naměřili ve více než 40 procentech vzorků. Lidé tak budou muset doplácet na to, že jim podzemní vodu kontaminují látky na ochranu technických plodin, které se nepěstují pro obživu.

Cizorodé organické látky v podzemních vodách foto: Gemec.cz. Koláž Šimon

Ještě horší pak je, že tyto přípravky znehodnotí větší část podzemní vody na desítky let dopředu. „Procesy v podzemní vodě jsou totiž strašně dlouhé, jde o chladné prostředí bez přístupu vzduchu či světla, kde nejsou skoro žádné bakterie, které by pracovaly na rozkladu těch látek,“ vysvětlil LN hydrolog Vít Kodeš z ČHMÚ.

Pesticidy je zasažena většina vzorků jídla. Inspekce odhalila škodlivé látky

Zamoření pesticidy potvrzuje i Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v ČR, jehož aktualizaci vláda schválila letos v červnu. V něm se píše, že „v podzemních vodách se hojně vyskytuje alachlor, acetochlor av posledních letech výrazně stoupla četnost výskytu účinné látky chloridazon a metazachlor“. Tedy již zmíněný a zakázaný herbicid alachlor na řepku, dále od roku 2012 zakázaný herbicid acetochlor na pole s kukuřicí, herbicid chloridazon na cukrovku a herbicid metazachlor na řepku.

V Česku se celkem používá na 300 účinných pesticidních látek. Odborníci dokonce sestavili seznam asi 20 z nich, které by bylo třeba zakázat, protože dnes intenzivně pronikají do podzemní vody. Vládní plán k bezpečnému používání pesticidů ovšem žádný podobný závazek zatím neobsahuje. LN se sice snažily získat k němu vyjádření ministerstva životního prostředí, ale na dotazy úřad nijak nereagoval.

Příběh alachloru, který se podobá historii DDT, má přitom ještě jeden zajímavý aspekt. Dva roky poté, co se zakázalo jeho využívání, se z měření ČHMÚ zdálo, že v podzemních vodách už není. Jenže v roce 2011 se začaly měřit i jeho takzvané metabolity, tedy degradační produkty látkové přeměny, které však mohou být stejně toxické jako původní látka, a naráz se ukázalo, že tam je stále. Jeho množství je až dodnes téměř konstantní a ve více než deseti procentech měření nadlimitní.

Boj se suchem? Můžeme získat miliardy kubíků vody, tvrdí ochránce přírody Jiří Malík

Proto je klíčové správně určit, co je třeba ve vodě měřit. „Některé země dosud stanovují pesticidy, které ve vodě ani nemohou být, a pak nemají žádný problém. My jsme ho taky neměli až do roku 2004. Analyzovalo se hlavně DDT, které se ve vodě ani nerozpustí, tak co by v podzemní vodě dělalo. Proto jsme tam taky žádné nenašli,“ uvedl Kodeš. Jenže ani dnes není jasné, co mají odborníci ve vzorcích podzemní vody vlastně hledat.

Problematické pesticidy

Nemají totiž přístup k informacím o tom, co za chemii zemědělci na pole stříkají. „V mnohých případech je tak rozsah prováděných analýz neúplný a neadresný, což může vést k podhodnocení reálné situace,“ konstatuje vládou přijatý plán k bezpečnému používání pesticidů. Jinými slovy: je-li stav podzemních vod, jak ho popisuje ČHMÚ, opravdu tak otřesný, pak realita je nejspíš ještě horší. Pitná voda se přitom vyrábí z poloviny z podzemních zdrojů a z poloviny z povrchových.

Čí zájmy mají přednost?

Zemědělci často obhajují situaci, kdy nejde nikde dohledat, jaké postřiky se aktuálně kde používají. Chrání tak prý své know-how. Jejich ekonomické zájmy je pochopitelně nutí, aby herbicidy používali systematicky, protože půda v Česku je už natolik zničená, že bez nich by nic nevypěstovali.

Je tedy na politicích, aby rozhodli, čí zájem má přednost. „Jestli je větší společenský přínos v zemědělské činnosti, nebo v ochraně vodních zdrojů,“ potvrzuje Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd. Hydrologové se dnes snaží prosadit takový model, který by vymezil oblasti, kde se dané pesticidy smějí používat. Každá látka se totiž v půdním prostředí chová jinak. Někde se tak stává, že kombinace s daným půdním profilem je natolik nešťastná, že tam pesticid snadno pronikne do podzemí.

„Snažíme se proto argumentovat, že by stálo za to vymezit tyto oblasti na základě nějakého expertního posouzení, abychom věděli, kde a jaké látky si můžeme dovolit používat s tím, abychom snáze chránili podzemní i povrchovou vodu. Moc se to nedaří,“ uvedl Kodeš. Na rozdíl třeba od dusičnanů, u nichž se v ČR uplatňuje takzvaná nitrátová směrnice, neexistuje v případě pesticidů žádné podobné opatření. Přitom znečišťují podzemní vodu víc než dusičnany.