Zastánce squaterů Kocáb: Jsou snad dredy a náušnice drsné?

Na okně domu v Truhlářské ulici už asi tři dny visí výzva k vaší demisi. Uvažujete o ní?
Naprosto ne. Já jsem se zachoval altruisticky, nesobecky, takže bych očekával pochvalu.

Jenže on vás nikdo moc nechválí, ostatní vás spíš kritizují. Není vám to divné, že jste s tím svým altruistickým postojem zůstal sám?
To se mně stává často. Když jsem bojoval proti vymáhání dávek s paní Řápkovou (chomutovskou primátorkou - pozn. red.), tak jsem v tom byl taky sám. Až nedávno mi daly dva soudy za pravdu, o tom už ale tisk moc nepíše. Co se týče squaterů, tak kdybych se znovu dostal do té samé situace, zachoval bych se stejně.

I přesto, že vám komentátoři vytýkají politický amatérismus?
Amatéři jsou ti, co mě za amatéra označují. Řada dětí mých přátel, například Iva Mathého (rektor AMU a bývalý ředitel České televize - pozn. red.), byla ve squatu a já na ně narazil jako na inteligentní mladé lidi, kteří mají svůj pohled na život. Já doufám, že to zvýší úroveň tolerance v české společnosti k jinakosti. V Americe se jinakost respektuje a vítá. U nás stále narážíme na strach z neznámého, což je typický projev xenofobie. Jsou snad dredy a náušnice drsné?