130 let
Exekuce

Exekuce | foto: Pixabay.com

Zastavování dlouhodobých exekucí má začít v roce 2023. Exekutoři se chtějí bránit

Česko
  •   18:38aktualizováno  21:03
Praha - Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí bude moci začít v roce 2023. Rozhodla o tom ve středu sněmovna. Hlasy 162 ze 169 přítomných poslanců schválila novelu exekučního řádu se senátními úpravami. Částečně se omezí zabavování movitých věcí, změní se navíc pořadí splácení dluhu. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Dlouholeté exekuce? Ty bezvýsledné se zřejmě budou zastavovat, nejdéle by mohly trvat 12 let

Například povinná záloha věřitele při zahájení exekuce na její náklady ani místní příslušnost exekutorů navzdory snahám části zákonodárců zavedena nebude.

Předloha předpokládá šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Senát prosadil částečnou zpětnou platnost lhůt. Nynější šestileté a delší exekuce by se tak mohly zastavovat v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. Ve sněmovní verzi by to bylo o pět let později.

Lhůty budou moci být v některých případech prodlouženy, například když je exekuce odložena. Vůbec se nebudou týkat vymáhání pohledávek například na výživném na děti.

Povinná záloha věřitele na náklady exekuce bude podle schváleného znění podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) už dříve uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše 500 korun.

Z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Nemělo by se tak stávat, že úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet.

Novela přinese omezení mobiliárních exekuci důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun z nezabavitelných peněz. Možnost se bude týkat jen fyzických osob. Luxusnější věci budou zpeněžení podléhat i nadále.

Českým dlužníkům přibyly exekuce, průměrně jich mají šest, ukazuje statistika

Sněmovna schválila v novele dvě úpravy k zahlazení dluhů z minulosti. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Končily by také dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Předloha přinese i další změny. Snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění, zakotví povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a umožní doručování písemností týkajících se exekucí elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky. Zabavovat se nebudou příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.

Exekutoři plánují změnu napadnout

Exekutorská komora ČR se chystá napadnout novelu exekučního řádu u Ústavního soudu. Vadí jí, že by exekutoři neměli mít nárok na úhradu nákladů řádně vedených, avšak bezvýsledných exekucí. 

Českým dlužníkům přibyly exekuce, průměrně jich mají šest, ukazuje statistika

Exekutorská komora je přesvědčena, že schválená podoba zákona obsahuje mnoho vad. „Některé schválené změny si totiž odporují, a proto bude velmi složité všechna nová pravidla uvést do praxe,“ uvádějí zástupci exekutorů. Komora se také již dříve vymezila proti retroaktivním účinkům novely u zahájených řízení.

Za protiústavní považuje komora zánik nároku soudních exekutorů na úhradu nákladů u exekucí zastavených podle nových pravidel. Hodlá se proto obrátit na Ústavní soud. „Vzhledem k předchozím výrokům Ústavního soudu nepochybujeme o tom, že budeme úspěšní,“ uvedl prezident komory Jan Mlynarčík.

Exekutoři mají k novele zákona i další výhrady. Jsou přesvědčeni, že neobsahuje klíčové úpravy, které by mohly pomoci stabilitě vymáhání práva. „Mluvím například o principu jeden dlužník, jeden exekutor a o nezávislém přidělování exekučních případů podle místní příslušnosti exekutora,“ poznamenal Mlynarčík.

Novela exekučního řádu, kterou dnes poslanci schválili se senátními úpravami, předpokládá šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Senát prosadil částečnou zpětnou platnost lhůt. Nynější šestileté a delší exekuce by se tak mohly zastavovat v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely.

Do konce června budou pozastaveny exekuce. Poslanci také změnili pravidla insolvencí

Povinná záloha věřitele na náklady exekuce bude podle schváleného znění podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) už dříve uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše 500 korun.

Z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Nemělo by se tak stávat, že úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet.

Autor: ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás